Souhrn
Nekróza jasanů je zavlečené onemocnění významné domácí dřeviny, které se šíří po celé Evropě. Choroba napadá oba naše původní jasany včetně jejich kultivarů jakéhokoliv věku a na jakýchkoliv stanovištích. Zejména u mladých jedinců často způsobuje jejich rychlý úhyn. Proto je věnována značná pozornost vývoji technik pro identifikaci této choroby, objasnění její strategie, bionomie a samozřejmě také boji proti ní. V současné době není veřejně známý chemický prostředek na potlačování této choroby. Některé experimenty jsou ale v tomto směru úspěšné, a proto se možná již v příštím roce dočkáme návodu, jak úspěšně zasáhnout alespoň v prostředí školek.
Úvod
Nekróza jasanů, za jejíhož původce byla označena vláknitá houba Chalara fraxinea Kowalski (Kowalski, 2006), byla prvně na jasanech v ČR potvrzena v roce 2007, ačkoliv příznaky napadení tímto patogenem byly patrné přibližně od roku 2004 (Jankovský et Palovčíková, 2009). Jde o onemocnění našich domácích dřevin, F. excelsior a F. angustifolia, které se nově šíří celou Evropou. Pravděpodobně byl patogen dlouhou dobu v Evropě přehlížen, protože studium herbářových položek (Švýcarsko) potvrdilo, že H. pseudoalbidus (pohlavní stadium patogenu) se v Evropě vyskytuje více než 30 let (Queloz et al., 2011). V loňském roce byl pomocí fylogenetických studií zjištěn pravděpodobný původ tohoto onemocnění, a to v oblasti východní Asie (Japonska) (Zhao et al., 2012).
Příznaky onemocnění
Nejvýznamnějšími identifikačními příznaky choroby jsou nekrotizovaná pletiva listů a řapíků a jejich předčasný opad. Mycelium patogenu pravděpodobně prorůstá z napadených řapíků do výhonů hostitele v místě listových stop, kde se v první fázi tvoří černavé, později oranžovohnědé léze, které se rychle prodlužují oběma směry. V důsledku napadení pak výhony zasychají a v nové vegetační sezóně v případě, že patogen v napadených pletivech přezimuje, může docházet k náhlému usychání nových letorostů. Patogen proniká hlouběji do dřevní části výhonů, kde způsobuje patrné šedohnědé zbarvení dřeva. Hostitel pravděpodobně může v některých případech oddělit napadenou část pletiv kalusem a infekci (dočasně) zastavit. Na opadlém materiálu (řapících) jsou v jarních a letních měsících patrné mističkovité plodničky (apothecia) pohlavního stadia patogenu.
Text a foto Ing. Miloň Dvořák, Ph.D.1) Ing. Zuzana Humplíková 1) Mgr. Markéta Hejná 2) Ing. Ludmila Havrdová 2) Mgr. Liliya Fedusiv 2)
1) Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta,
2) Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice
Článek byl odborně recenzován.
Poděkování
Příspěvek byl vypracován s podporou Ministerstva zemědělství České republiky č. NAZV QJ1220218.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2013.
