Anisodontea capensis – pilná Líza, anisodontea, pochází z jižní Afriky a náleží k čeledi Malvaceae. Hojně větvený, až 1,5 m vysoký, v domovině vytrvalý keř s tenkými, tuhými výhony má vejčitě podlouhlé, trojlaločnaté, olivově zelené, lesklé listy a trvanlivé, pětičetné, růžovo červené květy s cípatým kalichem, které jsou 2,5 až 3 cm velké a vyrůstají jednotlivě nebo po dvou v úžlabí listů.
Na trhu je krátce licenčně chráněná odrůda ‘Big Pink’ údajně s většími květy než samotný druh.
Nároky na pěstování
Vrcholové řízky o velikosti 3 až 5 cm, ošetřené stimulátory, zakořeňují pod mlhou nebo foĺií, při teplotě 18 až 22 °C během tří týdnů. Poté se mladé rostliny vysazují do květináčů o průměru 10 až 12 cm. K sázení dostačuje slabě vyhnojený, vzdušný, dobře propustný a vododržný substrát, který zabezpečuje vysoký požadavek květin na vodu během hlavního růstu a vývoje.
Po ujmutí rostlin se začíná s přihnojováním. Používají se vícesložková hnojiva s vyrovnaným obsahem základních živin v týdenních intervalech. Zpočátku se rostliny přihnojují 0,1% roztoky hnojiv, v době intenzivního růstu se koncentrace postupně zvyšuje až na 0,3 %.
Květiny se pěstují na plném světle, při teplotě 16 °C, po čase se teplota snižuje na 14 až 12 °C. K přezimování výpěstků s korunkou na kmínku stačí 5 až 10 °C.
V průběhu kultury se rostliny zpravidla jednou až dvakrát zaštipují. První zaštipování následuje za deset dnů po výsadbě, druhé za dalších 14 dnů, při délce postranních výhonů 2 až 3 cm. Někdy se oddaluje druhé zaštipování ještě o další dva týdny, až výhony dosáhnou délky 15 cm. Pak se zkracují na poloviční délku a tím se dociluje silnějšího rozvětvování. U rostlin s korunkou se nejprve vypěstuje kmínek požadované délky a po zaštípnutí vrcholu se založí z narašených, postranních výhonů kostra budoucí korunky. Pravidelným zaštipováním bočních výhonů a aplikací retardantů se korunka postupně zahušťuje.
Ke zkrácení internodií se používají výhradně retardanty s účinnou látkou CCC – Stabilan nebo Retacel. Přípravek Alar je nevhodný, protože způsobuje silné omezení růstu (tzv. trpasličí efekt). Středně velké rostliny v květináčích 10/12 cm se ošetřují přípravky 2 až 3×, rostliny s korunkou na kmínku vícekrát. Používají se 0,1 až 0,15% postřiky, v intervalu 14 dnů, vždy při délce nových výhonů kolem dvou centimetrů.
Anisodontea netrpí houbovými chorobami. Obávanými škůdci jsou molice a zjara se někdy objevují na mladých vrcholech mšice.
Koncem května se květina umisťuje ven, na slunné stanoviště, chráněné proti větru a dešti. Zde musí být zabezpečena rovnoměrná zálivka, tak aby nedocházelo k silnému přeschnutí nebo zamokření substrátu, jinak opadávají květy a žloutnou listy. Při pravidelném přihnojování bohatě kvete až do příchodu podzimních mrazů.
Příklady pěstebních postupů
Z výsadby v polovině ledna se dopěstují středně velké rostliny v květináčích 11/12 cm za 3,5 až čtyři měsíce a kvetou od konce dubna až první poloviny května. Z výsadby v polovině února jsou rostliny hotové již za tři měsíce a vykvétají od poloviny května. Rostliny s korunkou na kmínku se vysazují začátkem června nejprve do menších květináčů o průměru 10 cm a v polovině až koncem srpna se přesazují do konečných květináčů 18/20 cm. Hotové rostliny jsou v prodeji začátkem června příštího roku.
Použití
Anisodontea se pěstuje jako hrnková, středně velká, kompaktní květina jen omezeně. Významnější je její pěstování ve velkých nádobách pro venkovní použití na balkónech, terasách a v zahradách. Velmi dekorativně působí přes léto především rostliny s kulovitou korunkou na kmínku. Někdy se pod kmínek vysazují i další druhy letniček s kratšími převislými výhony a menšími květy nebo druhy s ozdobnými listy. Pěkné jsou kombinace tohoto druhu s ostatními květinami v růžových, světle a tmavě modrých, fialových, bílých, stříbrných i žlutých barvách jako jsou např. Alternanthera bettzickiana, Anagallis monellii, Brachyscome multifida, Diascia hybridy, Felicia amelloides, Gazania rigens, Helichrysum microphyllum, Helichrysum apiculatum, Helichrysum petiolare, Lamium maculatum, Lamium galeobdolon, Lysimachia congestiflora, Mentha suaveolens, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Oxalis vulcanicola, Persicaria capitata, Sanvitalia speciosa, Scaevola saligna, Sutera cordata, Verbena hybridy, Veronica montana.
