Škůdci zeleniny ještě nekončí. Mšice, molice i housenky ohrožují podzimní porosty

Ani s příchodem chladnějšího počasí aktivita škůdců polní zeleniny zcela nekončí. Ve 44. týdnu letošního roku se v porostech stále objevují mšice, molice, třásněnky a svilušky. Rizikem zůstávají také housenky osenic, další listožravé housenky a drátovci. Aktuální monitoring upozorňuje na nutnost pravidelných kontrol porostů, zejména brukvovité zeleniny, cibule, celeru a špenátu.

Podle monitoringu Kateřiny Kovaříkové a Kamila Holého z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., zůstává výskyt škůdců i na konci října poměrně pestrý. V zeleninových porostech se nadále objevují mšice zelné a broskvoňové, molice, třásněnky a svilušky. Ojediněle byly zaznamenány také dřepčíci, klopušky a menší housenky. Zatímco mšice a molice stále naletují do zeleninových porostů, u třásněnek na cibuli nebylo zaznamenáno osidlování nově vzešlých mladých rostlin. Aktivní zůstávají také dospělci osenice polní, jejichž výskyt se liší podle jednotlivých lokalit. Housenky osenic a dalších můr tak mohou stále způsobovat škody.

Brukvovitá zelenina: Mšice zelná a broskvoňová nadále osidlují brukvovité rostliny a vytvářejí kolonie. Často se však ukrývají v úžlabí listů nebo přímo v hlávkách, kde jsou hůře dostupné při ošetření. Podobná situace je u molice vlaštovičníkové. Převládají dospělci, kteří naletují i na dříve ošetřené porosty, zatímco mladší vývojová stadia se vyskytují podle lokality. Molice nyní napadají především kapustu, jejíž zkadeřené listy jim poskytují dobré úkryty. Na hlávkovém zelí byly zjištěny také třásněnky, dřepčíků rodu Phyllotreta se objevilo pouze několik jedinců.

Ostatní zelenina: Na listech celeru se místy stále vyskytují svilušky chmelové, jejich kolonie jsou však malé. Lokálně mohou škodit také hraboši. Třásněnky byly zaznamenány na starších cibulích, na nově vzešlých rostlinách jejich výskyt potvrzen nebyl. Listy špenátu jsou viditelně poškozovány žírem housenek. Objevují se na nich také mšice. Další riziko představují housenky osenic a případně i jiných motýlů.

Housenky, třásněnky a svilušky vyžadují pravidelnou kontrolu

Osenice polní zůstává aktivní, což potvrzují i záchyty dospělců v lapácích. Důležité je sledovat především výskyt housenek. Ty se přes den často ukrývají v půdě v okolí rostlin nebo v paždí listů, zatímco žír probíhá převážně v noci. Přítomnost škůdce prozrazují požerky, například na celeru mohou být poškozené spodní části řapíků. Ochrana je nejúčinnější proti nejmladším housenkám, které se živí na nadzemních částech rostlin. Starší housenky zůstávají v půdě, kde jsou zásahy méně účinné. Při případném ošetření je vhodné zohlednit jejich noční aktivitu. Dřepčíci rodu Phyllotreta se nyní vyskytují jen ojediněle. Chladnější počasí jim nevyhovuje a jejich aktivita je minimální. Při monitoringu je třeba kontrolovat dospělce na horní i spodní straně listů a sledovat rozsah poškození. V chladném počasí se mohou ukrývat v půdě. Jako ochrana se doporučují sítě proti hmyzu, u nezakrytých porostů je třeba vycházet z aktuálního výskytu škůdců. Třásněnky byly zjištěny především na starší cibuli, kde se vyskytují dospělci i nymfy, a také na hlávkovém zelí. Při kontrole je nutné prohlížet báze listů a jejich vzájemně překryté části, kde se škůdci často ukrývají. Typickým příznakem napadení jsou světlá až stříbřitá místa po sání, někdy doplněná drobnými kupičkami tmavého trusu. U molice vlaštovičníkové je důležité kontrolovat spodní stranu listů brukvovité zeleniny a věnovat pozornost také zdrojům napadení v okolních porostech a meziplodinách. Preventivní ochranou jsou sítě proti hmyzu, případný zásah se řídí intenzitou výskytu. Sviluška chmelová byla aktuálně zaznamenána na listech celeru. Její další vývoj bude záviset na počasí, výraznější namnožení a růst kolonií se však nyní nepředpokládají. Svilušky jsou velmi drobné, proto je při kontrole vhodné použít lupu. Na spodní straně listů lze pozorovat dospělce i nymfy a jemné pavučinky. Napadené rostliny postupně žloutnou. Při ochraně je důležité zaměřit se na spodní stranu listů. U zápředníčka polního nebyly ve feromonových lapácích zaznamenány žádné úlovky a nebyly nalezeny ani housenky. Přesto je vhodné pokračovat v kontrole rostlin a sledovat případný výskyt zeleně zbarvených housenek na spodní straně listů.

Drátovci postupně ztrácejí aktivitu, přibývá užitečných organismů

Drátovci patřili letos k velmi hojným půdním škůdcům. Jejich aktivita postupně ustává s ochlazováním půdy a výrazněji se omezuje při poklesu její teploty pod 5 °C. Výskyt lze sledovat pomocí půdních výkopků, návnadových pastí nebo kontrolou poškození podzemních částí rostlin. Na rizikových pozemcích se doporučuje podle možností včasná sklizeň. Z užitečných organismů byla ve sledovaném období zaznamenána především nízká aktivita. V porostech se objevovali hlavně pavouci, kteří patří mezi přirozené predátory některých škůdců. Hlavní rizika pro polní zeleninu ve 44. týdnu: mšice, molice, třásněnky, osenice a další housenky, svilušky, hraboši a drátovci. Monitoring škůdců polní zeleniny zpracovali Kateřina Kovaříková a Kamil Holý. Zprávy jsou zveřejňovány v Zelinářském zpravodaji, na Rostlinolékařském portálu a na webových stránkách CARC (www.carc.cz). Monitoring je podporován z prostředků Ministerstva zemědělství v rámci Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů (NAP).

Zdroj: CARC