Příspěvek navazuje na již publikovaný článek „Jak moc je sídelní zeleň veřejná a kdo ji vlastní?“ (Štefl, Šimek 2023, publikován v čísle 11/2023 tohoto časopisu), a tvoří další z připravované série příspěvků věnujících se koncepčnímu pohledu na sídelní zeleň, její skladbu a kvalitu.
Předložený příspěvek na rozsáhlém souboru 2598 kusů základních ploch (objektů) sídelní zeleně (výměra 1779,12 ha) celkem třinácti měst ČR analyzuje, jaké je zastoupení jednotlivých funkčních typů sídelní zeleně a odpovídá tak na otázku, jaké plochy (z hlediska funkce) tvoří sídelní zeleň předmětných měst. Práce doložila, že poměrové zastoupení jednotlivých funkčních typů sídelní zeleně je v analyzovaných městech různé (dáno specifiky konkrétních měst), avšak s vysokou podobností napříč celou analyzovanou množinou ploch. Dominantní funkční typ představuje funkční typ zeleň obytných souborů, který tvořil 21 % z výměry veškerých funkčních typů.
Širší souvislosti vlivu sídelní zeleně na kvalitu městského prostředí byly popsány v minulém příspěvku (Štefl, Šimek 2023). Čtyři z pěti evropských občanů žijí ve městech a stav městského prostředí přímo ovlivňuje kvalitu jejich života (Com, 2004). Snaha o zajištění kvalitního prostředí pro obyvatele měst bude v globálním měřítku stále důležitější (Kabisch, Haase 2013). Jim, Chen (2006) uvádí, že charakteristickým znakem obyvatelného a udržitelného města je „bohaté poskytování vysoce kvalitních ploch městské zeleně na strategických místech pro potěšení obyvatel, pracovníků a návštěvníků.“ Zhou, Wang (2011) popisují pozitivní vliv zeleně v základních aspektech udržitelného rozvoje měst i pozitivní vliv zeleně na kvalitu městského prostředí jako takového. Chiesura (2004) uvádí, že „městské parky a otevřené zelené plochy mají strategický význam pro kvalitu života naší stále více urbanizované společnosti.“ Citovaný autor uvádí, že plochy městské zeleně (mimo jiné) poskytují sociální a psychologické služby, které mají stěžejní význam pro obyvatelnost měst a blahobyt jejich obyvatel.
Text: doc. Ing. Lukáš Štefl, Ph.D., prof. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., Ústav biotechniky zeleně ZF MENDELU, Lednice
Foto: doc. Ing. Lukáš Štefl, Ph.D.
Článek byl odborně recenzován. Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2024*
Poznámka: Z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), je možné získat dotační podporu pro zpracování Studií systému sídelní zeleně z těchto aktuálních výzev: a) 3. výzva AOPK ČR: příjem žádostí: 1. 11. 2023 – 31. 1. 2024, b) 51. výzva SFŽP ČR: příjem žádostí: 16. 8. 2023 – 31. 7. 2024, c) 22., 23. a 24. výzva v OPST 2021-2027: příjem žádostí: 31. 5. 2023 – 30. 6. 2024
