Sdružení místních samospráv (SMS ČR) nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. Takové rozhodnutí je podle něj plně v kompetenci jednotlivých obcí, uvedlo v tiskové zprávě. Nevládní zemědělské organizace, které letos několikrát protestovaly kvůli současné krizi v zemědělství, požadovaly po vládě vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale už dříve uvedl, že daň měnit nebude.
Ze studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací plyne, že aktuální navýšení daně z nemovitosti o 80 procent posune Česko v žebříčku z pozice zemí s poměrně nízkou mírou zdanění v přepočtu na hektar zemědělské půdy zhruba na střední pozici mezi členskými státy EU.
Podle dat ze studie se Česko v roce 2021 umístilo na desáté pozici zemí s nejnižší hrazenou daní z nemovitostí. V tomto roce mělo daňové výdaje podniků na hektar zemědělské půdy nižší například Slovinsko, vyšší Maďarsko nebo Slovensko. V modelovém srovnání pro letošní rok se ČR posune na 16. pozici, tedy mírně nadprůměrné zdanění.
O výši daně rozhodnou obce
Sazba daně za zemědělský pozemek se v Česku do roku 2023 pohybovala od 0,25 do 0,75 procent. Letos se zvýšila na 1,35 procenta pro ornou půdu, vinice, chmelnice, ovocné sady a zahrady. Například v Belgii na zemědělskou půdu platí snížená roční daň z nemovitosti, která je regionálně odlišná, a to od 1,25 do 3,97 procenta. Daňová sazba pro venkovskou daň z nemovitostí ve Španělsku se pohybuje od 0,3 do 0,9 procenta. V Litvě sazby určují obecní zastupitelstva, pozemková daň je stanovena v sazbách mezi 0,01 procenta a čtyřmi procenty. Obce tam mají právo snížit nebo osvobodit daň z pozemků poplatníkům na úkor jejich rozpočtu.
Možnost stanovit místní koeficienty pro zemědělskou půdu, a tím snížit daňovou sazbu, mají od letošního roku také obce v Česku. Zástupci Asociace soukromých zemědělců (ASZ ČR) se proto obrátili na samosprávy, které mají vliv na výši této daně prostřednictvím koeficientů. Sdružení v reakci uvedlo, že si váží práce zemědělců, z pohledu obcí ale nelze zvýšení nákladů na zemědělskou produkci z důvodu vyšší sazby daně z nemovitostí sanovat z obecních zdrojů.
"Pokud by obce o tento příjem přišly, musely by například peníze na údržbu obecních komunikací, které využívá rovněž zemědělská technika, nahradit ze zdrojů určených k investicím a rozvoji,“ uvedla předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková. Reakci ASZ ČR na vyjádření sdružení ČTK zjišťuje.
Zemědělci dále požadují například podpořit zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění a omezit dovoz ze zemí mimo EU.
Viceprezident Agrární komory (AK ČR) Leoš Říha přednesl na jejím sněmu 7. dubna v Brně 13 bodů, jejichž splnění komora požaduje do konce dubna. Kromě omezení dovozů mezi požadavky patří i to, aby ministr zemědělství informoval, jak plánuje řešit současnou krizi v zemědělství či našel způsob podpory provozních úvěrů pro zemědělce a svolal mimořádné jednání vlády pouze o krizové situaci v zemědělství.
Prezident AK ČR Jan Doležal varoval před tím, že pokud se situace do konce dubna neposune, jsou zemědělci připraveni znovu protestovat. Ministr Výborný uvedl, že se nelze vzájemně vydírat protesty, i když nikomu neubírá právo protestovat. "Je třeba vědět, že vláda nestrká hlavu do písku, problémů jsme si vědomi, ale některé věci nelze řešit ze dne na den," řekl. Zdůraznil, že na splnění některých bodů pracuje, u dalších bodů ale splnění do konce dubna není reálné.
Zdroj: ČTK
