Zemědělcům v Česku umožnilo počasí sázet rané brambory dřív než obvykle, první hlízy byly na jižní Moravě v zemi už koncem února. Sázení pokračuje v Polabí a na jižní Moravě. Na Vysočině, kde se pěstují později sklízené odrůdy brambor, pro ně zemědělci připravují pole. Je předpoklad, že rozlohu nesníží, protože za brambory z loňské sklizně dostávají dobře zaplaceno, uvedl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Limitem je menší množství sadbových brambor na trhu.
V posledních letech bramborových polí v Česku ubývalo. "Myslím si, že zemědělci jsou, co se týká chuti do pěstování brambor, teď podstatně lépe naladění," řekl Králíček. Nahrávají tomu i nynější nízké ceny obilí. "Druhá věc je ta finanční, protože pěstitelé brambor dopadají v téměř končící bramborářské sezoně dobře," uvedl předseda svazu. Dodal, že ale ti, kteří plánovali rozšířit plochu s bramborami, obtížně shání sadbu.
Brambor se loni sklidilo méně v Česku i jinde v Evropě, kde o ně mají velký zájem také výrobci hranolků. "Farmářské ceny jsou na významně vyšší úrovni, než jsme byli v minulých letech zvyklí," řekl předseda svazu. Domácí pěstitelé dostávají při velkých dodávkách za kilogram brambor okolo devíti korun a při drobném prodeji ze dvora přibližně 16 korun. "Tomu jsou přizpůsobené spotřebitelské ceny," uvedl. Obchodní řetězce podle něj nabízejí v akcích kilo brambor za 18 až 20 korun, mimo akce i za 30 korun. Minulé roky byly farmářské ceny brambor v porovnání s letoškem i poloviční. "Není předpoklad, že se v následujících týdnech ta situace změní," řekl Králíček. Uvedl, že se kvalitní brambory na mytí a balení nedají za nižší ceny ani dovézt. V Německu, odkud se poslední dobou vozí 16.000 až 18.000 tun brambor měsíčně, je farmářská cena podobná jako v Česku, jinde je i vyšší. První sklizeň domácích brambor by mohla začít koncem května, když bude pěstitelům přát počasí.
Brambory už sázejí zemědělci v Polabí a na jižní Moravě, kde jsou písčitější půdy. Podle Králíčka to jsou většinou plochy pod netkanou textilií, která brambory ochrání i před mrazem. Na Vysočině, kde se pěstuje nejvíc brambor v Česku, podle jeho informací sázení do tohoto týdne nezačalo. V tomto kraji obvykle končí v prvním květnovém týdnu. Vloni se sázení brambor na Vysočině protáhlo do června kvůli chladnému a deštivému jaru, později zase porostům škodilo sucho. Podle Českého statistického úřadu snížili zemědělci v ČR v uplynulých čtyřech letech plochy brambor z 23.877 hektarů na loňských 20.947 hektarů. Vloni se v zemi sklidilo 573.700 tun brambor. V meziročním porovnání produkce klesla o 81.500 tun, tedy o 12 procent.
Zdroj: ČTK
