Menu
e-shop
Sezóna pěnišníků, tedy rododendronů a azalek, je v plném proudu. V Dendrologické zahradě v Průhonicích nyní postupně rozkvétají tisíce keřů a návštěvníci mohou obdivovat přibližně tisíc genotypových položek – od planých druhů přes historické kultivary až po moderní odrůdy včetně výsledků vlastního průhonického šlechtění. Kolekce spravovaná Výzkumným ústavem pro krajinu patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě a navazuje na více než sto let trvající tradici pěstování těchto rostlin v Průhonicích.
Rododendrony jsou s Průhonicemi spojeny už od konce 19. století. Tehdejší majitel průhonického zámku a parku hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca si tyto okrasné keře oblíbil pro jejich mimořádnou estetickou hodnotu a významně přispěl k jejich propagaci i pěstování. Po převzetí průhonického panství státem zde v roce 1927 vznikl výzkumný ústav, který se od počátku věnoval také systematickému šlechtění pěnišníků. Právě v Průhonicích postupně vznikaly nové mrazuvzdorné odrůdy rododendronů, vhodné pro pěstování ve středoevropských podmínkách. Šlechtitelé reagovali na skutečnost, že řada tehdy oblíbených anglických a německých kultivarů nezvládala české zimy. Výzkumníci proto cíleně křížili odolnější druhy a vytvářeli nové kultivary vhodné pro domácí klima. Už ve 30. letech zde vznikla rozsáhlá matečnice rododendronů a azalek a začaly první hybridizační pokusy zaměřené na vyšší odolnost vůči mrazu.
Kvetení rododendronů se každoročně mění podle počasí. Důležitou roli hraje nejen aktuální průběh jara, ale také podmínky v předchozí sezóně, kdy rostliny zakládají květní pupeny. „Kvetení pěnišníků závisí na průběhu sezónních podmínek, zejména na teplotě, vlhkosti a výskytu mrazů. Obecně platí, že pro dlouhé a efektní kvetení jsou nejlepší vyrovnané, spíše chladnější a mírně vlhké podmínky. Letos se zatím sezóna nevyvíjí ideálně kvůli rychlému nástupu vegetace, velkému suchu a následným mrazům. Přesto je stále co pozorovat a porovnávat,“ říká Michal Severa z odboru šlechtění a pěstebních technologií VÚK. Hlavní období kvetení pěnišníků v Průhonicích obvykle trvá od poloviny dubna do poloviny června. Návštěvníci tak mohou několik týdnů sledovat proměny celé sbírky i rozdíly mezi jednotlivými druhy a kultivary.
Genofondová sbírka rododendronů v Průhonicích představuje mimořádně cenný soubor z pohledu zahradnického výzkumu i ochrany genetických zdrojů. Zahrnuje přibližně tisíc zahradních odrůd a botanických taxonů, přičemž samotných keřů jsou v areálu několik tisíc. Většina těchto genových zdrojů je uchovávána v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. „Každoroční možnost vidět kolekci odrůd z našeho téměř sto let trvajícího programu šlechtění pěnišníků je sama o sobě unikátní. Vedle průhonických odrůd uchováváme také základ světového sortimentu rododendronů a azalek i nově vyšlechtěné kultivary, především od německých šlechtitelů,“ doplňuje Michal Severa. Významná část sbírky je přístupná veřejnosti především v Dendrologické zahradě VÚK. Rododendrony jsou soustředěny zejména v nejchladnějších částech zahrady podél vodoteče pod Černým rybníkem nebo v lesních partiích areálu. Novější průhonické odrůdy byly vysazeny také v porostech borovic severně od Remízku.
Dendrologická zahrada dnes není jen atraktivním návštěvnickým areálem, ale také významným vědeckým pracovištěm a místem uchovávání cenných genových zdrojů. Její budování začalo v 70. letech minulého století a od počátku měla sloužit nejen k uchovávání rostlinných sbírek, ale také k ověřování jejich biologických vlastností a možností využití v krajinářské a zahradnické tvorbě. Kolekce pěnišníků dlouhodobě patří mezi nejvyhledávanější části zahrady. V období hlavního kvetení vytvářejí rozsáhlé barevné kompozice, které každoročně přitahují odborníky, zahradníky i širokou veřejnost. Historie průhonického šlechtění i péče o genofond pěnišníků zároveň dokládá dlouhodobou kontinuitu zdejšího zahradnického výzkumu, který v Průhonicích funguje již téměř jedno století.*
Zdroj: VÚK
