Riziko spály jablek v prostředí s podpůrným účinkem etylenu

Povrchová spála je fyziologickým onemocněním jablek. Citlivost ke spále kolísá podle odrůdy a je ovlivněna předsklizňovými faktory, jako je skladovací atmosféra, ventilace a teplota. alfa-farnesan je přímo zapojený prostřednictvím volných radikálů. Obrana proti účinku volných radikálů vyžaduje jejich odstraňování. Oxidace alfa-farnesanu na konjugované trioly postupuje rychle a jejich vysoká hladina koreluje s výskytem a závažností spály. Řízení biosyntézy alfa-farnesanu a jeho přeměna na trieny dokazuje nebo vyvrací úlohu alfa-farnesanové oxidace v indukci spály.

Spála jako fyziologické onemocnění je známá více u jablek, méně u hrušek. Je analyzována po mnoho let u všech odrůd jablek. Spála se neprojeví během pěstování ani při sklizni, ale až po několika týdnech skladování v chladírenských komorách tvorbou tmavých skvrn na povrchu plodu, aniž zasáhne hlubší pletiva pod slupkou. Hnědé skvrny na povrchu se projeví po přenesení plodu do pokojové teploty. Biosyntésa alfa-farnesanu jako původce těchto vizuálních změn je paralelní s biosyntézou etylenu, přitom vyšší koncentrace etylenu ve vnitřní atmosféře plodu jablka tvorbu alfa-farnesanu podporuje.

Napadené plody na povrchu vytváří hnědé skvrny, nejprve na menší ploše, která se rozšiřuje až na celý povrch, pokud jsou plody silně napadeny. Původcem spály je a-farnesan, jehož biosyntéza je v plodech jablek vývojově řízena a souvisí s přítomností etylenu ve vnitřní atmosféře plodu. Vysoké riziko spály je u odrůdy ´Granny Smith´, jako odrůdy se středním rizikem se označují ´Red Delicious´ a ´Idared´ a nízké riziko spály hrozí u odrůd ´Golden Delicious´, ´McIntosh´, ´Spartan´, ´Gala´ a ´Breaburn´.*

Text a foto

prof. Ing. Jan Goliáš, DrSc.,

Mendelova univerzita v Brně,

ZF v Lednici

Celý článek si můžete přečíst v časopisu Zahradnictví č. 11/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *