Rezistence škodlivých organismů k pesticidům je podmíněna nesprávným používáním přípravků na ochranu rostlin, jako je příliš časté používání přípravků se stejnou účinnou látkou, opakování několika aplikací stejných přípravků v krátkém časovém sledu za sebou nebo aplikace snížených dávek. Nepřímo může být tento jev podpořen i snižováním povolených účinných látek v plodině, které může vést k nedobrovolnému nadužívání zbylého sortimentu látek, jelikož není dostatek alternativ ke střídání. VŠÚO Holovousy, s. r. o. se účastní monitoringu rezistence škodlivých organismů v ČR sledováním rezistence strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) k fungicidům. V rámci monitoringu v sadech ČR v letech 2023–2024 byl testován inhibitor demetylace sterolů fungicid penkonazol a inhibitor sukcinátdehydrogenázy fungicid fluxapyroxad u 39 vzorků. Hodnocení citlivosti V. inaequalis k vybraným účinným látkám bylo provedeno pomocí in vivo testů na semenáčcích kultivaru Golden Delicious. K látce fluxapyroxad byla citlivá většina populací V. inaequalis (97 %), pouze u jedné populace byla zjištěna snížená citlivost. Testy k účinné látce penkonazol prokázaly citlivost u 31 populací (82 %), 4 populace (11 %) měly citlivost sníženou a 3 populace (8 %) měly značně sníženou citlivost. Získaná data jsou diskutována s ohledem na výsledky jiných evropských studií pro látky se stejným způsobem účinku.
Strupovitost jabloní, kterou způsobuje houba Venturia inaequalis, patří mezi nejvýznamnější choroby jabloní po celém světě a představuje vážný problém pro pěstitele. Tento patogen napadá zejména listy, květy a plody stromů, což může mít zásadní dopad na kvalitu a výnos úrody. Pokud nejsou ochranná opatření proti strupovitosti správně a včas provedena, mohou ztráty dosahovat až 70 % a více z celkového množství produkce. Z tohoto důvodu je boj proti strupovitosti klíčovým faktorem pro zajištění ekonomické stability v oblasti pěstování jablek (Agrios, 2005).
Používání fungicidů představuje nejúčinnější metodu pro kontrolu této choroby. Postřiky se provádějí pravidelně od rašení pupenů v cyklech sedm až deset dnů, dokud nepomine nebezpečí výskytu strupovitosti. Na začátku vegetační sezóny, kdy strom má jen několik mladých listů, nebo když lze předpovědět možnost infekce, se využívají preventivní fungicidy. Kurativní fungicidy se aplikují tehdy, když byl preventivní postřik smyt deštěm, nebyl včas aplikován, nebo pokud je pravděpodobnost primární infekce příliš vysoká (Stević et al., 2010).
Při opakovaném používání fungicidů dochází k tvorbě selekčního tlaku, který sice citlivé jedince ničí, ale také umožní přežití a následné šíření těch, kteří jsou odolní k fungicidu, díky vzniklým mutacím. Když fungicid přestane být účinný proti patogenu, označuje se tato situace jako rezistence k přípravku. Rezistence patogenů vůči fungicidům představuje vážnou hrozbu pro zemědělství, protože může vést ke snížení účinnosti ochrany plodin, a tím i k významným ekonomickým ztrátám. Systémové a translaminární fungicidy jsou obecně náchylnější k rozvoji rezistence než kontaktní fungicidy, protože mají specifické místo účinku, což znamená, že cíleně působí na konkrétní biochemický proces v metabolismu buňky patogenu, jako je například syntéza ergosterolu nebo dýchání (Kloutvorová et al., 2018). Vývoj rezistence vůči určité účinné látce je ovlivněn několika faktory, mezi které patří například typ fungicidu, frekvence a délka jeho používání, způsob aplikace, mechanismus působení daného fungicidu, a také schopnost patogena vyvinout si rezistenci na daný fungicid (Vávra et al., 2015).
Antirezistentní opatření
Mezinárodní výzkumná organizace FRAC (Fungicide Resistance Action Committee) se zaměřuje na doporučení, jak předcházet nebo alespoň oddálit vznik rezistence vůči fungicidům. FRAC poskytuje jak obecná doporučení, tak konkrétní pokyny týkající se používání jednotlivých chemických skupin fungicidů. Tato doporučení jsou založena na vědeckých studiích, které zkoumají mechanismy účinku látek, monitorují přítomnost a šíření rezistence u specifických patogenů, zkoumají proces vzniku rezistence a metody její detekce. Antirezistentní strategie je založena na několika klíčových principech, které pomáhají snižovat riziko vzniku rezistence u patogenů. Jedním ze základních principů je pravidelné střídání přípravků, přičemž je nutné používat látky z různých chemických skupin podle tzv. FRAC kódů, které pomáhají identifikovat účinné látky s odlišným mechanismem účinku.
Text a foto : Mgr. Adéla Reinbergerová, Mgr. Zuzana Haňáčková, Ph.D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2024.
