V časně vysetých porostech mrkve a petržele (do poloviny dubna) se nejlépe uplatňují ozimé a časné jarní plevele, z pozdních jarních plevelů především merlík bílý. V později setých porostech je třeba od počátku vegetace počítat s ostatními pozdními jarními druhy plevelů, problematické jsou zejména ty druhy, které vzchází etapovitě nebo v průběhu celé vegetace (ježatka kuří noha, durman obecný, bažanka roční, laskavce, pěťoury atd.).
Porosty kořenové zeleniny by se neměly zakládat na pozemcích zaplevelených miříkovitými pleveli, především tetluchou, bolehlavem a divokou mrkví, vytrvalými dvouděložnými pleveli a na pozemcích, kde byly v předešlém roce pěstovány brambory. Vůči těmto plevelům, resp. zaplevelující rostlině, nelze v mrkvi použít účinné herbicidy. Přestože se v porostech celeru mohou prosazovat téměř všechny plevelné druhy, nejčastěji bývají problémy s pleveli pozdně jarními a vytrvalými.
Konkurenční schopnost kořenové zeleniny je poměrně vysoká, na počátku vegetace je však třeba plevele důsledně potlačit. Kritické období z hlediska zaplevelení trvá u mrkve asi tři až pět týdnů po jejím vzejití. V tomto období by měla být plodina udržována v bezplevelném stavu, jinak může dojít k výraznému snížení výnosu až o 95 %, přičemž takovéto porosty jsou prakticky neskliditelné. Problémy s mechanizovanou sklizní mohou nastat i při nižším zaplevelení, zejména pokud se na pozemku vyskytují truskavec ptačí, pýr plazivý, lipnice roční, ale i jiné druhy.
Text
doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.,1)
Ing. Jaroslav Šuk,1)
Ing. Jiří Crha,2)
1) Česká zemědělská univerzita v Praze
2) Reprosam, s.r.o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2016.
