06.02.2022 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Řasy jsou nadějí pro 21. století

Od biomedicíny po energii a kvalitní stravu. Mikroskopické řasy mají do budoucna velký potenciál. Na Expu 2020 v Dubaji představují jejich využití vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Nechali vytvořit umělecké dílo, které otevírá návštěvníkům dveře k jejich výzkumu.

Už kosmonaut Vladimír Remek při svém letu do vesmíru v roce 1978 vezl na palubě řasy. Na oběžné dráze měl vyzkoušet, jestli fotosyntetizující organismy s jednoduchou stavbou těla rostou i ve stavu beztíže. Už tenkrát vědci hledali jejich možné využití, které dodnes překračuje hranice Země. S řasami se počítá během dlouhých vesmírných misí. Sloužit by mohly jako vydatná strava i jako čistička vzduchu k regeneraci atmosféry. Pozornost odborníci zaměřují hlavně na mikrořasy – jednobuněčné mikroskopické řasy. Jsou schopné využívat světelné záření jako zdroj energie k syntéze složitých uhlíkatých sloučenin z CO2. 

Na světové výstavě Expo v Dubaji jsou řasy a jejich využití představeny v několika projektech. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni spojili vědu a umění a nechali výtvarníka Michala Kohúta ztvárnit abstraktní skleněný bioreaktor tvarem připomínající palmu (na úvodní fotografii). Téměř čtyři metry vysoký exponát ze skleněných trubek se rozsvěcí se setměním. Na kruhovém prstencovém panelu je symbolicky, pomocí podsvícených piktogramů znázorněna fotosyntéza a její význam pro život a možné využití řasových biotechnologií.

Jak Ondřej Prášil připomíná, mottem letošní výstavy je „spojování myšlenek, vytváření budoucnosti“. „Již zvnějšku mnohé pavilony zaujmou mimořádnou architekturou. Pavilony jsou rozmanité velikostí, od úsporných až po vskutku olbřímí. Mne zaujaly expozice, které spojuje zřetelná a srozumitelná koncepce a příběh, kde jednotlivé exponáty na sebe navazují,“ dodává.

Právě český pavilon podle něj vizi budoucnosti nabízí. „V nadcházející době, která bude dbát na udržitelnost a čekají nás proto změny, mohou řasy vyřešit důležitou část problémů,“ říká. Novou roli mohou řasy hrát při řešení nedostatku kvalitních potravin, v biomedicíně i průmyslu. Stanou se třeba látkou pro výrobu plastů. V souvislosti s ubýváním zdrojů fosilních paliv je aktuální možnost obnovitelných zdrojů energie z řas.

Už dnes se kultury mikrořas používají pro zlepšení kvality půdy i jako doplňky výživy. Jsou zdrojem různých antioxidantů, minerálních látek, nenasycených mastných kyselin. „V krizových situacích v Africe jsou také zdrojem bílkovin,“ doplňuje Ondřej Prášil. Fotobioreaktor a výroba řasové suspenze z Třeboně jsou v českém pavilonu rovněž součástí hlavního exponátu, systému S.A.W.E.R (Solar Air Water Energy Resource), který přeměňuje vodu ze vzduchu a umožňuje pěstování rostlin i v neúrodném písku. Systém vyvinuli výzkumníci z ČVUT a podílel se na něm Botanický ústav AV ČR.*

Zdroj: AV ČR

Vedoucí Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR Ondřej Prášil (CC)

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down