24.06.2022 | 06:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Řada druhů v cenné stepi na Ukrajině přetrvává od konce doby ledové

Mnoho rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na Ukrajině, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba 10.000 let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina. K tomu, že oblast nikdy úplně nezarostla lesem, v minulosti přispěly jak klimatické podmínky, tak zřejmě i lidé - zakládáním požárů. O výzkumu informovali zástupci Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii publikoval časopis Quaternary Science Reviews. Historický kraj Podolí se rozkládá na jihozápadě Ukrajiny a zasahuje i do Moldavska.

Západní Podolí je podle AV na biogeografické a kulturní křižovatce mezi střední a východní Evropou. V oblasti se potkávají evropské lesy mírného pásma s kontinentální stepí a lesostepí. Území je velmi cenné kvůli vysoké biodiverzitě a zvláštnímu druhovému složení vegetace. Rostou tam totiž lesní, stepní i horské rostliny, stejně jako druhy středoevropské i ty typické pro východní Evropu. Vědci z Česka tamní stepi začali zkoumat už před dekádou.

Jedním z cílů výzkumu česko-ukrajinského týmu bylo zjistit, jak se území vyvíjelo od konce doby ledové po současnost. V nynějším projektu proto propojili moderní vegetační a paleoekologický výzkum. Výsledky získali pomocí analýz pylů, mikrouhlíků, zbytků rostlinných pletiv, ulit měkkýšů i chemického složení sedimentů.

"Díky této rekonstrukci jsme potvrdili, že zdejší krajina nikdy od konce doby ledové zcela nezarostla lesem, takže tu mohly přežít cenné druhy zdejších stepí a dalších nelesních biotopů," uvedl vedoucí výzkumu Jan Roleček. "Lesem nezarostla ani samotná slatiniště, ze kterých jsme odebírali analyzované sedimenty, což je například v oblasti Západních Karpat, kde obvykle bádáme, jev velmi neobvyklý," zdůraznil vědec, který pracuje v oddělení paleoekologie Botanického ústavu.

Vedle potvrzení dlouhodobé stability otevřených stanovišť tým také zjistil, že podobu krajiny mohly ovlivňovat i pravidelné požáry, jejichž stopy nalezl v sedimentech. Původci požárů byli zřejmě nejčastěji lidé, kteří v oblasti podle archeologických dat sídlili po celé období studované botaniky. Podle vědců to vysvětluje, proč se les nerozšířil ani v obdobích, kdy pro to panovalo velmi příznivé klima.

Na výzkumu s vědci z botanického ústavu spolupracovali také odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně a ze správy Haličského národního přírodního parku.*

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down