Podobně jako čeští pěstitelé, musí se i němečtí producenti póru v posledních letech vyrovnávat s problematickou situaci v ochraně póru, dlouhodobě nízkými cenami a konkurenčním tlakem nizozemských dovozců.
Současně jsou nuceni pod tímto tlakem hledat způsoby racionalizace výroby,. mezi něž náleží nesporně použití hybridních odrůd a pěstování části porostů z přímých výsevů namísto ze sadby. Příkladem je i podnik pana Clemense v Dolním Porýní, který z celkové obhospodařované plochy 20 ha pěstuje pór na 7,50 ha. Zvolil integrovaný, kontrolovaný způsob pěstování. Nejranější porosty vysazuje z předpěstované sadby hybridních odrůd ’Roxton’ a ’Apollo’. Pozdější výsadby jsou z prostokořenné sadby, jejíž nať zkracuje z pracovně-technických důvodů na 38 cm, což usnadňuje práci obsluhy poloautomatického sazeče.
Jestliže před několika lety byl přímý výsev páru v oblasti Dolního Porýní téměř neznámý, nyní se takto pěstuje asi polovina veškerého póru. Zatím v sousedním Nizozemsku je v současnosti
pěstování póru z přímého výsevu zcela neobvyklé. Podle prvních zkušenosti zmíněného pěstitele v některých termínech dokonce přímé výsevy póru překonávají zdravotním stavem, kvalitou i výnosem porosty z výsadby pomocí raznicového sazeče. Nicméně pór k přezimování se i zde nadále vysazuje do raznicemi vytvořených jamek neboť má kratší vybělenou část stvolu, takže k dosažení potřebné tržní jakosti je hlubší výsadba nutnosti.
Pěstitelé varují před příliš předčasným jarním výsevem póru. Pomalé vzcházeni může zvyšovat riziko poškozeni výsevů jarními dešti. Výhodou přímých výsevů je nesporné ušetření pracovních nákladů, možnost lepšího rozdělení sklizně postupnými výsevy, sníženi pracovní špičky v letních měsících. Na druhé straně je nutné kalkulovat s vyššími náklady na stále dražší osivo.
Němečtí pěstitelé si notuji s českými v otázkách možností chemické ochrany póru proti škodlivým činitelům. Proti fytoftoře není povolen žádný přípravek, proti třásněnkám jsou na výjimku povolené přípravky málo účinné. Je nepochopitelné, že v rámci EU existují tak značné rozdíly mezi povolováním přípravků ochrany rostlin v jednotlivých členských zemích.
Sklízí se strojem s vytahovacím řemenovým ústrojím a podle situace se ukládá do velkoobjemových beden nebo pomocí 1,5 m širokého dopravníku na přívěs. Tržní úprava je podmíněna přáním odběratelů (svazky, rašlové pytle). Situace na trhu je nejistá, existují značné sezónní i meziroční výkyvy, tendence však směřuje k nižším cenám, a odbytovým problémům. To nicméně většinu pěstitelů nikterak neodrazuje od dalšího pěstování páru a naopak je nutí hledat cesty ke snižování nákladů (zejména pracovních, využíváním jak polských dělníků, tak méně spolehlivých asylantů) a využíváním modernějších odrůd i techniky.
