V Evropské unii (EU) se produkce vína v roce 2024 předběžně odhaduje na 139 mil. hl (bez šťáv a moštů), což představuje pokles o 4,8 mil. hl ve srovnání s rokem 2023 . Tato prognóza naznačuje 3% pokles oproti roku 2023, což je o 11 % méně než pětiletý průměr.
Pokud by se tento odhad potvrdil, jednalo by se o nejnižší úroveň produkce vína zaznamenanou od počátku 21. století. Zároveň celková produkce EU představuje 60 % celkové světové produkce - tento podíl odpovídá průměru předchozího desetiletí.
Předběžné odhady odhalují složitý obraz klimatických poruch ve vinařských oblastech EU v důsledku změny klimatu. Vinice zažily různorodou škálu environmentálních stresorů, od silného sucha v některých oblastech až po nebývale silné srážky a ničivé bouře v jiných. Tyto extrémní povětrnostní jevy způsobily zvýšený tlak chorob, značné škody na vinicích a ztížení podmínek pro pěstování hroznů. Přesto mnoho regionů hlásí dobré výsledky v oblasti kvality díky pečlivému obhospodařování vinic.
Odhaduje se, že v roce 2024 bude Itálie největším producentem vína v EU a na světě s odhadovanou produkcí 41,0 mil. hl vína, což představuje nárůst o 2,7 mil. hl (+7 %) oproti roku 2023. To odráží částečné zotavení z mimořádně nízké produkce v roce 2023, kdy byla zaznamenána nejmenší produkce od historicky nejnižší sklizně v roce 2017. Objem v roce 2024 je však stále 13 % pod pětiletým průměrem. Nepříznivé povětrnostní podmínky postihly většinu italských vinařských regionů, zejména na severu, kde značnou část vinic zasáhlo krupobití.
Ve Francii se v roce 2024 očekává produkce 36,9 mil. hl, což znamená výrazný pokles o 10,9 mil. hl (-23 %) oproti roku 2023 a 16 % pod pětiletým průměrem. Odhaduje se, že to bude nejnižší produkce od historicky nejnižšího rekordu z roku 2017 (36,6 mil. hl). Výrazný pokles produkce francouzského vína pro rok 2024 lze opět přičíst nepříznivým povětrnostním podmínkám v celé zemi, od kvetení až po sklizeň, které mají dopad na všechny vinařské regiony. Tato situace souvisí i s klučením vinic v regionech, jako je Bordeaux, Languedoc-Roussillon a údolí Rhôny.
Španělsko si udržuje pozici třetího největšího producenta vína na světě, přičemž v roce 2024 se odhaduje objem vinifikované produkce na 33,6 mil. hl. Toto číslo představuje meziroční nárůst o 5,2 mil. hl (+18 %), i když zůstává 4 % pod pětiletým průměrem. Nárůst, který je způsoben relativně příznivou sklizní v regionech Kastilie-La Mancha a Extremadura, představuje částečné zotavení z velkého sucha v roce 2023, avšak přetrvávající nedostatek vody nadále představuje problém pro výrobu vína.
Co se týče ostatních hlavních producentů vína v EU, pozitivní meziroční růst se očekává v Maďarsku (3,0 mil. hl, +22 %), takže objem produkce by měl být vyšší než pětiletý průměr o 19 %, což je také nejvyšší produkce od roku 2010. Svou produkci oproti roku 2023 zvýšily Řecko (1,4 mil. hl, +1 %), Slovinsko (0,5 mil. hl, +2 %), Chorvatsko (0,5 mil. hl, +1 %), Slovensko (0,3 mil. hl, +24 %); očekávané úrovně jsou však stále nižší než jejich poslední pětileté průměry.
Několik zemí v rámci EU očekává pokles produkce oproti roku 2023. Německo (8,1 mil. hl, -6 %) zažívá pokles, přičemž hodnota klesla pod pětiletý průměr o 5 %. Produkce vína v Německu v roce 2024 čelí problémům připomínajícím nízkou sklizeň v roce 2017, kdy pozdní jarní mrazy a silné letní deště vážně ovlivnily výnosy. Portugalsko má odhadovaný objem produkce vína v roce 2024 ve výši 6,9 mil. hl (-8 %); tato úroveň řadí Portugalsko mezi několik málo zemí EU, které dosahují objemu sklizně přibližně odpovídajícímu pětiletému průměru (+0,2 %). Rumunsko i Česko očekávají v roce 2024 výrazný pokles produkce vína v důsledku sucha a jarních mrazů. V Rumunsku se očekává produkce 3,7 mil. hl (-20 % a 10 % pod pětiletým průměrem), zatímco v Česku se předpokládá produkce 0,3 mil. hl (-28 % a 38 % pod pětiletým průměrem). Rakousko (2,2 mil. hl, -9 %) a Bulharsko (0,7 mil. hl, -3 %) předpokládají sklizeň ve výši 12 % a 17 % pod svými pětiletými průměry. Lucembursko (77 tis. hl, -5 %), Kypr (63 tis. hl, +26 %) a Malta (10 tis. hl, -23 %) budou mít podle odhadů produkci o 13 %, 24 % a 19 % nižší než jejich pětileté průměry, což je v souladu s trendem pozorovaným u většiny producentských zemí v EU.
Zdroj: Svaz vinařů ČR*
Úvodní ilustrační foto: Daneila Urešová
