Průhonický park v proměnách času

V tomto čísle časopisu Zahradnictví najdou čtenáři poslední díl postupně publikované přednášky hraběte Silva Taroucyho, kterou přednesl na valné hromadě Dendrologické společnosti v Praze v únoru roku 1926. Popisuje v ní, jak Průhonický park tvořil, co ho k založení parku vedlo a co bylo jeho záměrem. Průhonický park je dodnes považován za jedno z nejvýznamnějších děl krajinářské architektury u nás a stále je parkem vyhledávaným velkým množstvím domácích i zahraničních návštěvníků.

Pozorný čtenář přednášky o Průhonickém parku, přednesené v roce 1926 na valné hromadě Dendrologické společnosti v Praze, pochopil, že Silva Tarouca hledal budoucí podobu parku přímo v terénu. O své tvorbě říká, že postupoval podobně jako sochař, který v beztvarém kameni hledá podobu budoucí sochy a on tak v terénu hledal budoucí podobu parku. Osobně na místě určoval výsadby, trasoval cesty, vyznačoval probírky. Tak tedy žádný projekt, žádné správní řízení o povolení kácení nevhodných dřevin, žádní aktivisté… Škoda, v současnosti nám tak chybí dokument, který by datum založení parku jednoznačně dokládal.

K založení parku nepřispělo jen věno hraběnky Nosticové, nestačila k tomu ani výjimečná doba bez razítek moudrých úředníků a vyjádření ještě moudřejších aktivistů, ale zásadní roli hrála zejména výjimečná osobnost tvůrce.

Kdo to vlastně byl hrabě Silva Tarouca? Jeho předci pocházeli z Portugalska a u nás se usídlili během svého působení jako diplomaté u Vídeňského dvora. Narodil se 3. ledna 1860 v Čechách pod Kosířem na Moravě a se svými sourozenci vyrůstal v uměleckém a vlasteneckém prostředí, které mělo zásadní vliv na jeho další vývoj. Rodiče Emanuela Arnošta byli velcí mecenáši českých umělců a v jejich rodině pravidelně pobývali takové osobnosti české kultury, jako byli například Josef Mánes, Václav Brožík, Hanuš Schwaiger a mnozí další.*

Text a foto

Ing. Samuel Burian,

autorizovaný krajinářský architekt,

soudní znalec pro obory ochrana přírody a ekonomika,

člen znaleckého ústavu Arbonet

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *