Proměny květinových záhonů – městský park Michalov v Přerově

Příspěvek je zaměřen na problematiku historického vývoje a proměn letničkových záhonů od druhé poloviny 19. do první poloviny 20. století. První část příspěvku přináší přehled vybraných objektů, u kterých v průběhu roku 2017 proběhl archivní a terénní průzkum a přehled navštívených institucí za účelem získání dat o dobové podobě záhonů. V druhé části příspěvku je na modelovém objektu městského parku Michalov v Přerově nastíněn postup hodnocení současného stavu objektu, s důrazem na posouzení autenticity záhonů s jejich původní historickou podobou a současnou funkcí objektu.

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století patřily letničkové záhony k velmi oblíbeným prvkům v soukromých zahradách i veřejných prostorách. Jejich ztvárnění včetně použitého sortimentu rostlin a jeho názvosloví se značně lišilo od současnosti. V dobové literatuře byly tyto každoročně obnovované záhony často označovány jako květinové skupiny (Kulišan 1916). Kulišan (1916) píše: „Květinovou skupinou vyrozumívá se každý záhon do určitého tvaru upravený a kvetoucími neb listnatými květinami osázený. Volba tvarů skupin bývá přerozmanitá. Také osázení bývá buď výhradně z kvetoucích aneb listnatých rostlin, různě dle výšky, tvaru a barvy kombinováno. Hlavní zásadou při vysazování skupin jest voliti takové druhy rostlin, které výškou a dobou květenství se shodují a květy neb barvy od sebe se odrážejí, aniž by rušily dojmu.“ Obliba květinových skupin v historii byla tak velká, že byly nejen v zahradách, ale i ve veřejných prostorách, zejména pak v městských sadech soustřeďovány do celků, označovaných jako květnice, kde byly sestavovány jako umělecké dílo (Rohde 2008). Květnice mohla zaujímat celou zahradu, kdy v tomto případě přiléhala těsně k domu, anebo mohla tvořit součást většího sadu. Rozdělení květnice a použité tvary záhonů vycházely z tvarosloví konkrétního místa, přičemž záhony zde umístěné mohly být vzájemně odděleny cestami anebo umístěné přímo v trávníku. (Fulín 1907)

Text

Ing. Barbora Pilušová,

doc. Ing. Tatiana Kuťková, CSc.,

Mendelova univerzita v Brně,

Zahradnická fakulta v Lednici

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *