10.08.2022 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Povodně v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů

Silné srpnové deště v roce 2002 patří mezi největší od 60. let. Ukázala to analýza pracovníků Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, kteří vyhodnotili případy silných srážek na území České republiky od roku 1961. Třídenní událost 11.–13. srpna 2002 patří mezi tři největší, dvoudenní událost 6.–7. srpna 2002 obsadila 9. místo. Právě spojení dvou takto silných srážkových epizod do sdružené srážkové události je za celé zkoumané období v Česku unikátní.

Případy silných dešťů se navzájem liší délkou trvání, rozsahem zasaženého území i intenzitou deště, proto je obtížné je navzájem porovnat. K tomuto účelu zavedli pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR index extremity počasí (WEI), při jehož výpočtu je pro každou událost vymezena oblast a doba, ve kterých je extremita daného jevu nejvyšší proti běžným podmínkám. V rámci projektu PERUN vyhodnotili extrémní srážkové události v Česku od roku 1961 a zvláště se zaměřili na tzv. sdružené srážkové události. Pouze ve třech případech silných srážek překročil index hodnotu 150, a to 4.–7. července 1997 (WEI = 174), 17.–20. července 1981 (WEI = 169) a 11.–13. srpna 2002 (WEI = 166).

Všechny tyto deště způsobily rozsáhlé povodně nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. Srážky ze srpna 2002 se proti ostatním dvěma koncentrovaly pouze do tří dnů, především je ale předcházely dvoudenní deště 6.–7. srpna 2002, kdy WEI dosáhl hodnoty 102 (9. v pořadí). Mimořádnost srpna 2002 vynikne při vyhodnocení obou tehdejších srážkových epizod dohromady –  index extremity byl za celé šedesátileté období vůbec největší (WEI = 196). Souslednost takto extrémních srážkových epizod tak krátce po sobě je od roku 1961 unikátní i v měřítku celé střední Evropy.

„Extrémní meteorologické jevy jsou vždy výsledkem mimořádných cirkulačních podmínek v atmosféře. Vznik takových podmínek lze předpovědět pouze s předstihem několika dní, takže nemůžeme říci, jestli se obdobná sdružená srážková událost vyskytne ještě letos nebo až třeba za sto let. Nezbývá nám, než na ni zůstávat připraveni,“ doplňuje k tomu Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který spolu se svým kolegou Markem Kašparem index extremity počasí navrhl.*

Zdroj: TZ Akademie věd ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down