18.06.2021 | 09:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Porovnání fungicidních a nechemických přípravků proti skládkovým chorobám jablek

Skládkové choroby jsou jedním z největších posklizňových problémů ovoce. Ochrana před sklizní a vhodná mechanická manipulace s plody během sklizně a správné uskladnění je zásadním opatřením v ochraně proti skládkovým chorobám. Cílem této práce bylo porovnání napadení po aplikaci fungicidních a nechemických přípravků (Serenade ASO, Chitopron 5%) proti nejčastěji se vyskytujícím skládkovým chorobám na odrůdách Rubinola a Jonagold. Byla vyhodnocena účinnost přípravků vhodných do ekologické produkce proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), která je vůbec nejčastěji se vyskytující skládkovou chorobou.

Skládkové choroby jablek způsobují významné hospodářské škody. Houbových patogenů, původců skládkových chorob plodů jabloní, je široká škála. Mezi nejškodlivější patří strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), kruhová hnědá hniloba (Neofabraea alba), moniliová hniloba plodů (Monilinia fructigena), fuzariová hniloba plodů (Fusarium spp.), modrá peniciliová hniloba plodů (Penicillium sp.), šedá hniloba (Botrytis cinerea) a černá hniloba (Alternaria spp.).

Mechanická poškození (hmyzem, ptáky) či fyzická poškození před či během sklizně, jsou zásadním vstupem pro několik patogenů např. B. cinerea, Penicillium spp., M. fructigena (Snowdon, 1990). Patogeny způsobují rychlé znehodnocení plodů před sklizní i po sklizni. Účinným opatřením ke snížení napadení plodů patogeny jsou fungicidní aplikace před sklizní a šetrné zacházení s plody během sklizně.

Další skupinou patogenů jsou ty, které napadají ovoce během vegetačního období, aniž by způsobovaly příznaky během tohoto období nebo během prvních týdnů posklizňového skladování. Příznaky choroby se objevují po několika měsících skladování. Mezi patogeny způsobující napadení v době vegetace patří např. Neofabraea alba (Chen et al., 2016; Soto – Alvear et al., 2013), Alternaria spp., Fusarium spp. (Sever et al., 2012). Kontrola ochrany proti těmto patogenům je velmi obtížná, protože k infekcím dochází během celého období, od kvetení až po sklizeň. Infekční období často nejsou zcela známa, mohou se u jednotlivých patogenů lišit. Za hlavní zdroj inokula jsou považovány mumifikované plody, které by měly být ze sadu odstraněny (Weber 2012, Beer et al., 2015), v jiných případech to mohou být např. i rakovinné útvary na větvích, neboť část patogenů napadá vedle plodů i jiné rostlinné orgány (Neofabraea alba aj.). Ochrana před skládkovými chorobami je obzvláště složitá v ekologické produkci a v integrované produkci jablek vhodných pro dětskou výživu kvůli nedostatku povolených nebo vhodných přípravků. V současnosti je možné použít pouze základní látky (Talek E553b proti strupovitosti, kopřiva proti plísni šedé, vrbová kůra proti strupovitosti, hydrogenuhličitan sodný na ošetření po sklizni, lecitiny na podporu zdravotního stavu plodů) nebo povolené předsklizňové přípravky proti strupovitosti jako je hydrogenuhličitan draselný a síra (viz Registr POR). K posílení zdravotního stavu s následnou účinností proti skládkovým chorobám může sloužit také kombinovaný přípravek Myco-sin, extrakt z kompostu VermitFit B nebo přípravek AquaVitrin K (Biocont laboratory). V tomto článku proto věnujeme pozornost nechemickým přípravkům Serenade ASO a Chitopron 5% a jejich účinnosti proti skládkovým chorobám jablek.

Text a foto Mgr. Michaela Kracíková, Mgr. Zuzana Haňáčková, VŠÚO Holovousy, s. r. o.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2021.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down