Podíl zeleně a vodních ploch v Brně v uplynulém roce klesl. Zatímco v roce 2017 tato plocha zabírala 46,9 procenta intravilánu, tedy souvisle zastavěné části města, loni to bylo 45,3 procenta. Souvisí to s nárůstem počtu obyvatel a výstavbou domů či silnic, vliv může mít i kondice zeleně. Ubylo rovněž propustných ploch, které umožňují nasycení půdy a zabraňují záplavám, vyplývá z dat zveřejněných na webovém portálu data.brno.
Rozloha Brna je přibližně 230 kilometrů čtverečních, intravilán zabírá asi 62 kilometrů čtverečních. Zbytek tvoří lesy, louky či pole. Městští dataři na základě satelitních snímků zjistili, že zeleň a vodní plochy loni zabíraly 39,5 kilometru čtverečních z intravilánu, méně než v roce 2017. "Uplynulý rok byl sice spíše podprůměrný, co se dokončených bytů týče, intenzivně se ale pokračovalo v rozvoji velkého městského okruhu a doprovodné infrastruktury - ať už kolejové nebo silniční. V roce 2017 mnoho těchto staveb ještě nebylo ani zahájeno a existovaly jen na papíře," uvedli autoři analýzy Barbora Zemanová, Eva Gregorová a Jan Zvara.
Příčinou poklesu však podle nich nemusí být jen stavební práce. "Roli může hrát i kvalita vegetace v čase snímkování. V posledních letech zažíváme relativně suchá období, která zásadně ovlivňují stav zelených ploch. Stává se tak, že satelitní snímky nedokážou přesně identifikovat vegetaci a nepovažují ji za zeleň," dodali.
Propustné a nepropustné plochy
Zastavováním krajiny vznikají nepropustné plochy, po kterých voda odtéká a mohou vznikat lokální záplavy. Pro vegetaci to znamená vysušenou půdu a horší podmínky, nepropustné plochy zároveň zvyšují koncentraci prachových částic ve vzduchu. Indikátor poměru propustných a nepropustných ploch v intravilánu měl v roce 2022 hodnotu 0,86. V roce 2017 to bylo 0,92. Rozpětí hodnot je od nuly po dvojku. Pokud je hodnota ukazatele větší než jedna, je více propustné plochy než nepropustné. Čím více se hodnota blíží k nule, tím víc nepropustné plochy převažuje.
Tam, kde je to možné, je potřeba podle autorů analýzy při zástavbě či revitalizaci používat propustné materiály, které pozitivně ovlivňují stav vody v půdě i kvalitu zeleně. "Zajímavým a aktuálním příkladem práce s materiálem je revitalizované Mendelovo náměstí, kde zvolili speciální kámen - červenou žulu. Ta je normálně nepropustná, ale tady její velikost a také obecně struktura dávají možnost pro proniknutí vody do půdy (propustnost). Tento povrch, který esteticky vychází z motivu červených cihel baziliky, se na slunci nerozpaluje a tolik neohřívá svoje okolí," poukázali.
Nová výstavba nemusí nutně znamenat úbytek zeleně. Příkladem jsou zelené střechy, jejichž vytváření Brno od roku 2019 podporuje. Do loňského roku podpořilo částkou přesahující 38 milionů korun 235 projektů. Letos podporu dohromady víc než devět milionů korun získalo 33 dokončených projektů, žádosti o dotace lze podávat do konce října. Město pro letošek na výstavbu zelených střech vyčlenilo 19 milionů korun.
Zdroj: ČTK