20.05.2005 | 06:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pěstování a nové odrůdy rybízu

Význam pěstování rybízu je v produkci nutričně vysoce hodnotného ovoce určeného k spotřebě v čerstvém stavu nebo pro konzervárenské zpracování. Rybízy patří mezi důležité zdroje vitamínů a esenciálních minerálních látek.

Nejbohatší v tomto směru je černý rybíz, který obsahuje 90 – 250 mg/kg vitamínu C a má významné baktericidní účinky.

Rozlišujeme dvě hlavní skupiny – rybízy červené, resp. bílé a rybízy černé. K ovocnářsky významným druhům patří i meruzalka zlatá (Ribes aureum L.), využívaná jako podnož pro kmenné tvary rybízu a angreštu.
Všechny botanické druhy rybízu i kulturní odrůdy jsou hmyzosnubné. Pěstované odrůdy červeného a bílého rybízu jsou samosprašné, ale přesto se doporučuje vysazovat společně alespoň dvě současně kvetoucí odrůdy. Černý rybíz je částečně cizosprašný.

Výběr stanoviště
Požadavky odrůdy na stanoviště jsou dány příslušností k botanickému druhu. Odrůdy červeného a bílého rybízu pocházející z botanického druhu R. rubrum L. p. p. senzu Jencz., původem ze západní a střední Evropy a některé nové odrůdy původem z křížení R. rubrum L. x R. multiflorum, nacházejí lepší uplatnění v teplejších a nižších polohách (´Jonkheer van Tets´, ´Red Lake´, ´Hron´, ´Primus´), kde nejsou poškozovány mrazem ve dřevě a spolehlivě odkvétají.
Naopak odrůdy původem z R. petraeum Wulf. a některé odrůdy původem z křížení R. rubrum L. x R. petraeum Wulf. dobře rostou, nesprchají po odkvětu a více plodí v humidní oblasti a vyšších polohách (starší odrůda ´Vierlandenský´, ´Vitan´, ´Losan´, ´Jantar´, ´Orion´).
Odrůdy červeného a bílého rybízu z botanické skupiny R. multiflorum a některé odrůdy z křížení R. rubrum x R. multiflorum nemají tak výrazně vyhraněné nároky na vlhkostní a teplotní poměry v době květu a jsou vhodné pro většinu oblastí pěstování rybízu (´Heinemannův pozdní´, ´Rondom´, ´Detvan´, ´Rubigo´, ´Korál´, ´Viktoria´).
Rybíz černý (na rozdíl od rybízu červeného a bílého) má vyšší nároky na půdu a klima. Lépe roste a plodí na hlubokých písčitohlinitých půdách nižších a středních poloh s dostatkem vláhy a živin. Snáší dobře vápenité půdy. Velmi dobře využije doplňkovou závlahu v mladší výsadbě i v plné plodnosti. Nehodí se na větrná stanoviště, a to především pro nedostatečnou činnost včel a čmeláků při opylování. Nelze jej vysazovat ani na velmi osluněné jižní svahy, kde listy předčasně zasychají a keře nerostou.
.
Pěstitelská technologie
Rybíz se pěstuje jako pravokořenný ve tvaru keře nebo štěpovaný na meruzalku zlatou ve tvaru stromku (podnože ME-LS-A, ME-LS-B, ME-LS-C). V současné době je běžnější tvar keře. Keře rybízu vysazujeme na vzdálenost 2,5 – 3,0 x 1,0 – 2,0 m, podle vzrůstnosti odrůdy. Stromky rybízu (rybíz naroubovaný na meruzalce) sázíme do sponu 2,0 – 2,5 x 0,8 – 1,0 m.
Rybíz můžeme vysazovat buď na podzim, nebo na jaře, běžným způsobem. Výhodnější je obvykle výsadba podzimní. Sazenice, nejsou-li sázeny těsně před zamrznutím půdy, ještě na podzim částečně zakoření a na jaře lépe využívají zimní vláhu. Obvykle také v prvním roce vytvoří větší přírůstky. Jarní výsadba trpívá suchem, zejména je-li provedena později, v takovém případě je nutná závlaha.

Pěstování keřů rybízu
Vzhledem ke snadnější obnově a lepší výživě se keře sázejí hlouběji, aby místo rozvětvení bylo alespoň 10 cm pod úrovní půdy. Jednoleté výhony keřů vysazených na podzim řežeme až v předjaří na 2 – 3 pupeny. V prvním roce ponecháváme na keři rybízu 4 – 5 nejsilnějších výhonů, ve druhém roce a dalších letech ponecháváme dalších 4 – 6 nových jednoletých výhonů. Hlavním úkolem výchovného řezu je vypěstování keře s potřebným počtem větví různého stáří. Koncem třetího roku od výsadby mají mít dobře zapěstované keře 5 – 6 jednoletých výhonů, stejný počet dvouletých a 3 – 5 tříletých větví, podle kondice keře.
V dalších letech se cyklicky obnovuje řezem starší dřevo tak, aby na keři zůstaly u černého rybízu nejvýše tříleté větve a u rybízu bílého a červeného nejvýše čtyřleté větve. Životnost keřů je 15 – 20 let.

Pěstování stromkového rybízu
Stromky vysazujeme ke kůlu nebo drátěnce. Chceme-li mít korunky ve stejné výšce, obvykle musíme vysazovat některé stromky hlouběji, protože téměř nikdy nejsou kmínky tak vyrovnané výšky. Toto hlubší zasazení není na závadu, neboť meruzalka dobře zakořeňuje a vytvoří na zahrnuté části kmínku nové kořeny. Naproti tomu je škodlivé mělké sázení, část kořenů zaschne, protože těsně pod povrchem půdy nemá dostatek vláhy. Výhony po výsadbě zkracujeme hluboko na 1/3, tj. 2 – 4 očka. Z vyrostlých výhonů vybereme 4 – 5 nejsilnějších jako základ koruny. Ve druhém roce a v dalších letech odstraníme předjarním řezem všechny zahušťující výhony, hlavní výhony zkrátíme asi o 1/3 až 1/2.
Udržovací řez provádíme každoročně. Řezem odstraňujeme přebytečné, přestárlé, nevyzrálé, nesprávně rostoucí a nemocné výhony, zajišťujeme dobré prosvětlení koruny, vyrašení pupenů po celé délce výhonu a správné rozložení koruny. Životnost stromků je 8 – 10 let.

Ovlivnění plodnosti rybízu
U rybízu ovlivňuje plodnost tzv. sprchání květů či bobulí. Příčinou je mrazové poškození květů nebo déletrvající chladné a příliš deštivé počasí v květnu a červnu a následné nedostatečné opylení květů. Červené odrůdy jsou méně sprchavé než černé.
Rybíz má relativně vysokou plodnost a spotřebu živin. Velká část kořenového systému rybízu se utváří mělce pod povrchem půdy. Rostliny proto citlivě reagují na nedostatek vláhy, živin a nízký obsah organických látek. Půdní reakci vyžadují neutrální až slabě kyselou.
Mezi obsahem dusíku v bobulích a kyselinou askorbovou (vitamín C) existuje záporná závislost. Příliš vysoké dávky dusíku snižují nejen obsah kyseliny askorbové, ale i pektinů, cukrů a kyselin, bobule jsou měkké.

Ve většině našich oblastí za předpokladu častého kypření a dobré struktury půdy není doplňková závlaha pro rybíz nutná, avšak ve všech případech je prospěšná a zvyšuje výnosy. Doplňkovou závlahu rozdělujeme na několik dávek po 30 – 50 mm: 1. před květem, 2. při vývinu plodů, před zráním, 3. při zrání plodů, 4. po sklizni, 5. koncem léta.

Sklizeň rybízu
Všechny druhy rybízů sklízíme v plné konzumní zralosti – obvykle v červenci. Předčasná sklizeň nepříznivě ovlivňuje jakost (nezralé bobule mají vyšší obsah kyselin i vyšší obsah pektinů). U některých odrůd černého rybízu dochází rychle k přezrání bobulí, jež předčasně opadávají. Takové odrůdy musí být sklizeny v průběhu 3 až 4 dnů, u většiny odrůd však může sklizeň proběhnout během 5 až 7 dnů. Červené a bílé rybízy drží lépe na keři a nepřezrávají tak rychle jako černý rybíz.

Šlechtění a nové odrůdy rybízu
Šlechtitelský program rybízu se zaměřuje na odolnost proti významným houbovým chorobám, kvalitu a kvantitu suroviny (velikost, pevnost bobulí, násada po celé délce hroznu, stejnoměrné dozrávání, bohatá šťáva), vzpřímeně rostoucí výhony, snadnou množitelnost a vhodnost pro mechanizovanou sklizeň (rychlá regenerace poškozených výhonů po sklizni).
Do Státní odrůdové knihy ČR byly v letech 2001 až 2004 zapsány nové odrůdy černého a červeného rybízu:

´Ben Connan´
Středně raně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna ve Velké Británii křížením odrůd ´Ben Sarek´ a ´Ben Lomond´. V ČR byla registrována v roce 2004, zástupcem je firma Kocmanovi, ovocnářská farma, Mnichovo Hradiště. Keř je polorozložitý, nízký až středně vzrůstný se středním počtem základních výhonů. Barva horní strany listu je tmavě až velmi tmavě zelená. Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, černé, středně pevné. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti americkému padlí.
´Ceres´
Středně raně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna v Polsku křížením (Ribes dikusza x ´Barchatnaja´) x volné opylení. V ČR byla registrována v roce 2003, zástupcem je firma Sempra Praha, a. s. Keř je polovzpřímený, středně vysoký až vysoký, středně hustý. Plod je velký, kulovitý, černý, středně pevný. Podle šlechtitele by odrůda měla mít polní odolnost proti vlnovníku rybízovému a vysokou odolnost proti houbovým chorobám.
´Focus´
Raně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna v ČR křížením ´Fertödi I.´ x ´BO 704´. Registrována byla v roce 2003, udržovatelem je firma Sempra Praha, a. s., Šlechtitelská stanice Velké Losiny. Keř je rozložitý, středně vysoký, středně hustý. Plod je velmi velký, kulovitý, černý, středně pevný, snadno se sklízí. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti houbovým chorobám.
´Tiben´
Pozdně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna v Polsku křížením odrůd ´Titania´ a ´Ben Nevis´. V ČR byla registrována v roce 2004, zástupcem je Dr. Ing. Boris Krška, Lednice. Keř je polovzpřímený, středně vysoký až vysoký se středním počtem základních výhonů. Barva horní strany listu je tmavě zelená. Bobule v hroznu jsou středně velké až velké, kulovité, černé, pevné až velmi pevné. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti americkému padlí a proti rzi vejmutovkové.
´Titania´
Středně až pozdně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna jako polyhybrid ´Altajskaja desertnaja´ x (´Consort´ x ´Kajaamin Vusta´) ve Švédsku. V ČR byla registrována v roce 2001, udržovatelem je firma Kocmanovi, ovocnářská farma, Mnichovo Hradiště a Zdeněk Kráčmar, Holovousy. Keř je vzpřímený, středně vysoký až vysoký se středním počtem základních výhonů. Barva horní strany listu je tmavě zelená. Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, černé, pevné. Odrůda vyniká vitalitou a odolností proti houbovým chorobám.
´Tisel´
Raně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna v Polsku křížením odrůd ´Titania´ a ´Self´. V ČR byla registrována v roce 2004, zástupcem pro ČR je Dr. Ing. Boris Krška, Lednice. Keř je polovzpřímený, vysoký se středním počtem základních výhonů. Barva horní strany listu je středně až tmavě zelená. Bobule v hroznu jsou velké, kulovité, černé, středně pevné. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti americkému padlí.
´Triton´
Raně až středně zrající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna jako polyhybrid (´Consort´ x ´Wellington XXX´) x ´Stachanovka Altaja´ ve Švédsku. V ČR byla registrována v roce 2001, udržovatelem je firma Kocmanovi, ovocnářská farma, Mnichovo Hradiště. Keř je vzpřímený až polovzpřímený, středně vysoký se středním počtem základních výhonů. Barva horní strany listu je tmavě zelená. Bobule v hroznu jsou středně velké, ploše kulovité, černé, pevné. Odrůda vyniká vitalitou a odolností proti houbovým chorobám.
´Vebus´
Raně až středně dozrávající odrůda černého rybízu. Byla vyšlechtěna v ČR křížením ´LS VII/21´ x ´BO 696´. Registrována byla v roce 2003, udržovatelem je firma Sempra Praha, a. s., Šlechtitelská stanice Velké Losiny. Keř je polovzpřímený, vysoký, středně hustý. Plod je velký, kulovitý, černý, středně pevný. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti houbovým chorobám.
´Kozolupský raný´
Raně dozrávající odrůda červeného rybízu. Vznikla mutací odrůdy ´Tatran´. Byla registrována v roce 2003, udržovatelem pro ČR je Ing. Jan Bielmacz, Kozolupy. Keř je polorozložitý, středně vysoký až vysoký, středně hustý. Hrozen je dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlouhá, plod je velký, kulovitý, červený, středně pevný. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti houbovým chorobám.
´Rovada´
Středně až pozdně dozrávající odrůda červeného rybízu. Byla vyšlechtěna v Holandsku. Jedná se o mutaci odrůdy ´Heinemannův pozdní´. V ČR byla registrována v roce 2001, udržovatelé jsou Starkl-zahradník, s. r. o., Čáslav a Kocmanovi, ovocnářská farma, Mnichovo Hradiště. Keř je polorozložitý, středně vysoký až vysoký, středně hustý. Hrozen je dlouhý až velmi dlouhý, stopka hroznu dlouhá až velmi dlouhá, plod je velký, ploše kulovitý, červený, pevný. Oproti odrůdě ´Heinemannův pozdní´ má větší bobule a dříve dozrává. Podle šlechtitele by odrůda měla mít vysokou odolnost proti houbovým chorobám.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down