Kompostovaná smrková kůra - kůrový humus je vedle rašeliny druhým hlavním komponentem používaným pro přípravu pěstebních substrátů v zahradnické a školkařské praxi v ČR. V roce 1997 byly ve VÚOZ Průhonice provedeny vegetační pokusy s cílem ověřit možnosti maximální náhrady rašeliny v pěstebních substrátech tímto komponentem.
Testované substráty byly připraveny na výrobní lince firmy AGRO CS Česká Skalice. Tato firma vyrábí kůrový humus ve velkých objemech při použití poměrně náročné technologie (drcení, aplikace dusíkatých hnojiv, prosev), výsledný produkt má standardní vlastnosti. V pokusech byla hodnocena řada substrátů s různým podílem rašeliny a kůrového humusu (1-6) od čistého rašelinového (směs vrchovištní a slatinné rašeliny) po čistý kůrový substrát. Dále byl připraven substrát (7) s podílem biokompostu (kůra kompostovaná s organickým hnojivem) a kůrorašelinový substrát (10) bez aplikace draselného hnojiva. Jako kontrolní substráty byly použity profesionální substráty vyráběné v AGRO CS, rašelinokůrový substrát s jílem (8) a substrát (9) s jílem a vyšším podílem vrchovištní rašeliny určený pro převislé petúnie.
Při přípravě substrátů byla aplikována jednotná dávka (0,8 kg/m3 substrátu) hnojiva PG MIX se stopovými prvky (14 % N, 16 % P2O5, 18 % K2O). U substrátu 10 bylo aplikováno pouze NP hnojivo, u substrátu 7 s biokompostem nebyla minerální hnojiva použita. Dávky vápence (0-5 kg/m3 substrátu) byly aplikovány podle podílu kůrového humusu tak, aby se výsledné hodnoty pH pohybovaly v rozmezí 5-5,5.
U testovaných substrátů byly stanoveny fyzikální vlastnosti. Se stoupajícím podílem kůrového humusu v substrátech klesal obsah spalitelných látek (od 89 % u rašelinového substrátu 1 po 75 % u kůrového substrátu 6) a vodní kapacita (od 70 % obj. po 59 % obj.) a stoupala vzdušná kapacita (od 16 % obj. do 23 % obj.). Vyšší vodní a nižší vzdušnou kapacitu (hodnoty srovnatelné s rašelinovým substrátem 1) měl substrát 7, kde byla použita rozložená kůra (25 % obj.) ve formě biokompostu. Vyšší objemovou hmotnost (nad 300 g/l) a nižší obsah spalitelných látek (57, resp. 38 %) spojené s relativně vyšší vodní (63, resp. 66 % obj.) a nižší vzdušnou kapacitou (17 % obj. resp. 14 % obj.) měly profesionální substráty 8, 9 s podílem jílu. U pěstebních substrátů jsou optimální hodnoty 50-65 % obj. pro vodní a 15-30 % obj. pro vzdušnou kapacitu.
Kůra zpracovaná technologií používanou v AGRO CS je dobře rozložená, i čistý kůrový substrát (6) se fyzikálními vlastnostmi příliš neliší od rašelinokůrových substrátů (2, 3). Pro srovnání kůra kompostovaná ve VÚOZ méně intenzivním způsobem (menší počet drcení a přehazování) má výrazně vyšší vzdušnou kapacitou (36 % obj.). Kompostovaná kůra těchto vlastností není pro přípravu kůrových nebo kůrorašelinových substrátů (podíl kůry nad 50 % obj.) příliš vhodná. Ve VÚOZ je s tímto komponentem používán rašelinokůrový substrát s jílem s (40 % obj. rašelina, 40 % obj. kompostovaná kůra, 20 % obj. jíl).
Chemické vlastnosti substrátů byly stanoveny podle metodiky VÚOZ, hodnoty pH a elektrické vodivosti (EC) ve vodním výluhu w/v = 1/10. Hodnoty pH většiny substrátů se pohybovaly kolem hodnoty 5. Pouze u substrátů s vyšším podílem kůrového humusu (5, 6 a 10) byly hodnoty pH nad 5,5. Obecně platí, že s vyšším podílem rašeliny je optimální hodnota pH substrátu nižší, úprava pH na hodnotu 5 je u těchto substrátů dostačující.
Hodnoty EC (charakterizují obsah rospustných solí) se u většiny substrátů pohybovaly v rozmezí 0,7-1,1 mS/cm. Nižší EC (0,5 mS/cm) spojenou s nižším obsahem přijatelného dusíku (pod 100 mg N/l) měl substrát 5. Vyšší hodnotu EC (1,9 mS/cm) spojenou s vyšším obsahem nitrátového dusíku (250 mg N-NO3/l) a vysokým obsahem draslíku (755 mg K/l) měl naopak substrát 7 (25 % obj. biohumusu). Tento substrát měl i vysoký obsah přijatelného fosforu (755 mg P/l).
Vyšší obsah přijatelného draslíku (nad 340 mg K/l) měly i další substráty (5, 6, 10) s vyšším podílem kůrového humusu. U těchto substrátů není potřeba při přípravě používat draselná hnojiva, tento komponent má přirozeně vysoký obsah přijatelného draslíku. Postačuje aplikovat pouze NP hnojivo jako v případě substrátu 10 s 80 % obj. kůrového humusu. I v tomto případě byl obsah draslíku u tohoto substrátu poměrně vysoký (390 mg K/l). Mimo výše uvedené příklady se obsahy přijatelných živin pohybovaly v optimálním rozsahu v mg/l substrátu: suma N 150-240, P 40-120, K 120-340.
S pěstebními substráty byly založeny vegetační pokusy s rostlinami pěstovanými ve sklenících (Cissus rhombifolia, Dendranthema grandiflora - minichryzantémy a neřízená kultura, Cyclamen persicum a Euphorbia pulcherrima) a na venkovním stanovišti (Petunia hybrida, Pelargonium peltatum v truhlících a lesnické sazenice Picea abies, Pinus silvestris a Tilia cordata v kontejnerech). Většina kultur byla pěstována v substrátech 1 až 8 a 10. Substrát 9 byl testován u poinsetií (Euphorbia pulcherrima) a petúnií. V průběhu pěstování se rostliny pravidelně přihnojovaly rozpustným hnojivem Kristalon Modrý (19 % N, 6 % P2O5, 20 % K2O) a některé kultury (Cyclamen, balkónové rostliny, lesnické sazenice) ke konci vegetace hnojivem Kristalon Bílý se zvýrazněným obsahem draslíku. Většina kultur byla zalévána a hnojena vrchní zálivkou u minichryzantém a poinsetií byla použita spodní závlaha.
Ve vegetačních pokusech se jako kvalitní ukázaly profesionální substráty s jílem (8 u chryzantém, rostlin Cissus a dřevin v kontejnerech, 9 u poinsetií). Jíl v nich působil jako stabilizační komponent, snižoval hodnoty EC, zvyšoval sorpci živin a pozitivně ovlivňoval fyzikální vlastnosti, zvyšoval podíl kapilárních pórů a tím i schopnost substrátů zadržet vodu.
U rašelinokůrových substrátů 2 a 3 byly ve všech pokusech stabilně dobré výsledky. Obsah kůrového humusu 20 a 40 % obj. představuje optimální podíl tohoto komponentu pro pěstební substráty. Např. u všech druhů dřevin v kontejnerech se vedle substrátu s jílem 8 osvědčil rašelinokůrový substrát 2. Tyto substráty pravděpodobně nejlépe vyhovovaly z hlediska fyzikálních vlastností, schopností zadržovat vodu v podmínkách venkovní závlahy.
Dobré výsledky, především u poinsetií a balkónových rostlin, byly dosaženy v substrátu 7 s biokompostem s vyšším obsahem přijatelných živin a obsahem solí - EC. Horší růst v tomto substrátu byl zaznamenán pouze u minichryzantém, nezakořenělé řízky se píchaly rovnou do substrátu v květináčích. Substráty s vyšší elektrickou vodivostí do 2 mS/cm jsou obecně použitelné pro sázení a přesazování zakořenělých rostlin. Pro přepichování semenáčků nebo řízkování mohou být tyto hodnoty příliš vysoké. Biokompost, který se pro přípravu substrátů poměrně osvědčil, dodává AGRO CS samostatně jako zdroj organických látek a živin pro aplikaci na vylepšení půd.
V rámci pokusů nebyla u substrátů s vyšším podílem kůrového humusu přizpůsobena závlaha a ve většině případů ani dusíkaté hnojení. V těchto substrátech (5, 6, popř. 10, 4) byl růst u některých kultur horší. U neřízené kultury chryzantém a poinsetií byl od počátku výrazně horší růst v substrátech 5 a 6, resp. 5, 6 a 4. Rostliny v substrátu 5 (u poinsetií i v substrátu 4) musely být na počátku kultury přihnojeny dusíkatým hnojivem. Rozdíly v růstu, především u poinsetií, přetrvaly až do vyhodnocení pokusů. Horší růst v substrátu 5 byl i u minichryzantém. Tyto výsledky byly způsobeny nižším obsahem přijatelného dusíku na počátku pokusu (substrát 5) a pravděpodobně i imobilizací dusíku během vegetace. Při použití spodní závlahy (minichryzantémy, poinsetie) se mohla negativně projevit i nižší vodní kapacita těchto substrátů.
Pokusy ukázaly, že rašelinu lze nahradit dobře zkompostovaným kůrovým humusem až ze 100 %. Obecně lze konstatovat, že i v substrátech s vyšším podílem kůrového humusu lze vypěstovat hrnkové rostliny s dobrou tržní kvalitou a u balkónových rostlin dosáhnout dobrého růstu, kvetení a celkového vzhledu. Vyšší podíl kompostované kůry v substrátech s sebou nese ale i určitá, výše zmíněná, rizika. V současné době, kdy není, i vzhledem k dovozu kvalitní rašeliny za poměrně příznivé ceny, velký ekonomický tlak na snižování podílu rašeliny v substrátech, používají výrobci substrátů kompostovanou kůru v optimálních poměrech. Výrobce substrátů AGRO CS používá kůrový humus v pěstebních profesionálních substrátech do 30-40 % obj. V některých speciálních substrátech, např. pro primule, poinsetie nepoužívá kůrový humus vůbec, jedná se o substráty na bázi vrchovištní rašeliny a jílu.
Fyzikálním vlastnostem substrátů je nutné přizpůsobit zálivku. Kultury pěstované v čistých rašelinových substrátech a rašelinokůrových substrátech s nižším podílem kůry se zalévají méně často a vyšší dávkou vody než substráty kůrové či s vyšším podílem kompostované kůry.
U pěstebních substrátů připravených ze standardních komponentů (rašelina, kůrový humus, jíl) a minerálních hnojiv je účelné před použitím překontrolovat alespoň hodnoty pH a EC. U substrátů s organickými hnojivy je vhodné stanovit i obsah přijatelných živin pro případnou korelaci přihnojování.
U kůrových a kůrorašelinových substrátů je nutné věnovat zvýšenou pozornost hnojení dusíkem. I přes kvalitní proces kompostování kůry se může během pěstování projevit biologická sorpce dusíku na nerozložené organické hmotě tohoto komponentu, tzv. imobilizace dusíků. U těchto substrátů se doporučuje, především v období intenzivního růstu, používat pro přihnojování hnojiva se zvýrazněným obsahem dusíku (poměr N:K = 1:1), případně aplikovat doplňková přihnojení dusíkatými hnojivy.
