
Tradiční součástí strategie evropského lesního hospodářství je využívání introdukovaných dřevin. V Evropě je po douglasce tisolisté za jednu z nejúspěšnějších introdukovaných dřevin považována jedle obrovská, v některých podmínkách až s invazním potenciálem. Aktuálně zde roste na celkové ploše 10 459 ha, v České republice (ČR) pak na 1508,96 ha.
Avšak i porosty nepůvodních dřevin jsou kontinuálně vystaveny projevům změny klimatu a postupně začíná být zřejmé, že bude nutné jejich dříve doporučenou regionální druhovou a provenienční strukturu podrobit novému přezkoumání.
Provenienční výzkum a výzkum genetické variability lesních dřevin představuje jeden z hlavních zdrojů poznatků o variabilitě vztahů mezi lesními dřevinami a prostředím. A je nenahraditelným zdrojem exaktních informací o dlouhodobých růstových reakcích dílčích populací dřevin různého původu na nové prostředí. Dosud nejcennějším zdrojem poznatků o růstu jedle obrovské v různých podmínkách prostředí je rozsáhlý provenienční experiment zorganizovaný Mezinárodním svazem lesnických výzkumných organizací (IUFRO). V rámci pokusu bylo v letech 1974–76 na území Britské Kolumbie, Washingtonu, Oregonu, Idaha a Montany sebráno 41 vzorků osiva, které bylo distribuováno 22 výzkumným institucím ze 17 zemí.
Podle posledních výsledků výzkumu jsou nejčastěji doporučovány provenience z nízkých a středních poloh pobřežní části původního areálu od sv. cípu poloostrova Olympic po jih Puget Trough a z východních svahů Kaskád Washingtonu. Například provenience Bear Mountain (Louella-Blyn) vykazuje vynikající růst napříč Evropou i původním areálem.
V Německu a ČR se dále osvědčily provenience ze západních svahů Kaskád, např. Buck Creek (Darrington), která vyniká v mnoha pokusech výškovým růstem a nižší citlivostí k mrazům. Do nízkých a středních poloh střední a (severo)západní (subatlantické) Evropy (Irsko, Velká Británie, Holandsko, Německo, ČR, Polsko) a do teplejších oblastí jihovýchodní Evropy (Severní Makedonie) jsou doporučovány provenience z východu Vancouveru charakteristické časným rašením a dobrým růstem.
V kontextu těchto postupně během let získaných informací vědci z VÚLHM, v. v. i., zhodnotili růst jedle obrovské na provenienční ploše Drahenice (střední Čechy) ve věku 41 let a porovnali je s publikovanými výsledky z dalších věkově srovnatelných výsadeb série IUFRO 1974–76, a to i z hlediska nově uzákoněných pravidel přenosu reprodukčního materiálu jedle obrovské z USA a Kanady do ČR.
Článek „Vyhodnocení provenienční plochy IUFRO s jedlí obrovskou na lokalitě Drahenice ve středních Čechách ve věku 41 let“ vznikl v rámci řešení výzkumného projektu NAZV č. QK22020045 a je ke stažení zde.
Zdroj: VÚLHM
Úvodní foto: mladý porost jedle obrovské v brněnských lesích, autor Jan Řezáč
