03.10.2021 | 06:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Patogeny okrasných druhů Ficus a ochrana proti nim

Početně bohatý rod fíkovník (Ficus, Moraceae) zahrnuje velmi mnoho druhů (800–1000), ale přesný počet není známý. Jejich využití je rozmanité a pro okrasné účely je využíváno jen několik druhů. Některé druhy mají jedlé plody a pěstují se jako ovocné dřeviny, z nichž k nejznámějším patří fíkovník smokvoň (Ficus carica). V našich podmínkách se pěstují především jako interiérové rostliny okrasné listem a známé jsou spíše pod označením fikus.

K nim patří nejčastěji fíkovník pryžodárný (Ficus elastica), f. drobnolistý (F. benjamina), f. plazivý (F. pumila), f. lyrovitý (F. lyrata), v posledních letech i f. dlouholistý (F. binnendijkii), případně jako bonsaje jsou pěstovány, např. fíkovník maloplodý (F. microcarpa) nebo F. retusa, známý jako Ginseng.

Současný sortiment a pěstební nároky

V minulém století patřil k nejpěstovanějším okrasným fíkovníkům F. elastica, avšak původní druh byl nahrazen novějšími kultivary s různě zbarvenými kožovitými listy (např. Abidjan s barvou listů přecházející do purpurově hnědé, Belize s čepelemi zbarvenými žluto-béžovo-červeně a tmavě i světle zeleně, Doescheri se zelenožlutě mramorovanými listy, Robusta s širokými zelenými listy, Tricolor se zeleno-smetanově-růžovými listy aj.). K pěstovaným okrasným druhům patří i F. rubiginosa s červenorezavým zbarvením rubu listů či F. maclellandi Alii s dlouhými, úzkými listy. Z interiérových fíkovníků má největší, až 40 cm velké, lyrovité listy F. lyrata (kultivary Compacta, Everglades, Suncoast Compacta aj.), naopak nejmenšími drobnými, zelenými či bílozelenými listy se vyznačuje oblíbený plazivý druh F. pumila, který je vhodnější do chladnějších vlhčích prostorů.

Napadení patogeny a pěstitelské chyby

Během rozmnožování i pěstování fíkovníků se mohou objevit problémy, které pokud nejsou včas řešeny, mohou vést k výraznému zhoršení vzhledu, případně uhynutí rostlin. Žloutnutí, hnědočerná či hnědá skvrnitost a opadávání listů souvisí s nedostatečnou činností kořenů, zamokřením substrátu či napadení patogeny. Hnědnoucí špičky kořenů, ve spojitosti s vysokým obsahem vody v substrátu, bývají následkem napadení patogenem Globisporangium splendens (dříve Pythium splendens), hnědnoucí kořeny a kořenový krček napadení Phytophthora sp. Identifikace jednotlivých druhů patogenů je ale možná pouze mikroskopicky. Proti tzv. půdním oomycetám, kam patří Pythium, Globisporangium i Phytophthora, lze aplikovat přípravky (Proplant) zálivkou či postřikem. Zasychání listů od okrajů či skvrnitost bývá dávána do souvislosti s příliš nízkou vlhkostí vzduchu, nedostatečnou zálivkou či přeschnutím kořenového balu. Při silném oslunění dochází k popálení listů. Drobné průsvitné žluté skvrnky, které postupně zhnědnou a na rubu listu se objevují zkorkovatělé skvrny jsou následkem příliš vysoké vlhkosti vzduchu za současné vysoké vlhkosti substrátu a nízké či silně kolísající teploty a jsou označovány jako korkovitost. Následkem nedostatečné výživy, zejména draslíkem, je kromě nekróz v místě připojení řapíku také žloutnutí čepele a náhlý opad listů.*

Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU, Brno

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down