OSN: Obnova přírody probíhá na 252 milionech hektarů, svět ale musí výrazně zrychlit

Obnova přírody nabírá ve světě na rozsahu. Celkem 149 zemí již obnovuje ekosystémy na ploše 252 milionů hektarů. Přestože jde o dosud největší globální úsilí svého druhu, současné tempo podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nestačí. Do roku 2030 je totiž potřeba obnovit celkem jednu miliardu hektarů přírodních území. Vyplývá to z nové zprávy FAO, o které organizace informovala.

Obnovovaná plocha odpovídá téměř čtvrtině rozlohy Evropy. Zdravé ekosystémy přitom hrají zásadní roli při zajišťování pitné vody a potravin, pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn a podporují biologickou rozmanitost. Přinášejí také pracovní příležitosti. Dosavadní projekty obnovy již vytvořily více než milion pracovních míst. Pokud se podaří naplnit cíle pro období 2020 až 2030, mohlo by podle odhadů vzniknout dalších 32 milionů pracovních pozic.

Obnova přírody pomáhá klimatu i biodiverzitě

Přínosy obnovy ekosystémů se projevují také v boji proti klimatickým změnám. Podle průzkumů by obnova 15 procent prioritních oblastí mohla zajistit zachycení a uložení až 30 procent oxidu uhličitého, který lidstvo vyprodukovalo od průmyslové revoluce. Zároveň by mohla snížit vymírání druhů o 60 procent. Největší část obnovovaných území zatím připadá na suchozemské ekosystémy. Ty tvoří přibližně 92 procent celkové plochy, tedy 232 milionů hektarů. Významnou roli v tomto úsilí hraje Čína, na jejímž území se nachází více než 127 milionů hektarů obnovované pevniny. Podle FAO se tak svět přiblížil k polovině cíle obnovit do roku 2030 celkem 30 procent znehodnocených suchozemských ekosystémů.

Vodní ekosystémy potřebují větší pozornost

Pomalejší postup zaznamenává obnova vodních ekosystémů. V současnosti se obnovuje 11 milionů hektarů sladkovodních oblastí a pouhých 5,7 milionu hektarů mořských ekosystémů. U dalších 3,3 milionu hektarů nebyl typ ekosystému ve zprávě upřesněn. FAO proto upozorňuje, že další úsilí se musí výrazněji zaměřit právě na řeky, jezera, mokřady a mořské oblasti. K dosažení stanovených cílů bude zároveň nutné navýšit financování. Roční rozpočet na obnovu přírody by se měl téměř zpětinásobit na 296 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 6,5 bilionu korun. Zpráva o stavu obnovy přírody byla představena na konferenci OSN o biodiverzitě COP17, která se koná v arménském Jerevanu do 30. října. Zhruba 200 zemí si již v prosinci 2022 stanovilo cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň 30 procent světových suchozemských a mořských oblastí. V době přijetí tohoto závazku bylo chráněno 17 procent světové pevniny a deset procent moří. Z hlediska regionů vede Asie, kde se obnovuje celkem 192,2 milionu hektarů ekosystémů. V Evropě se obnova týká 9,1 milionu hektarů. FAO však zdůrazňuje, že dosavadní výsledky jsou pouze začátkem a bez výrazného zrychlení a vyšších investic se globální cíle do roku 2030 nepodaří naplnit.

Zdroj: ČTK