Okrasa a užitek spojují domácí a exotické druhy

Samozásobení ovocem hraje dnes jen podřadnou roli. Zvyšuje se zájem o aróma ovoce a o novinky. V dnešním cestovatelském věku roste touha po něčem mimořádném, nápadném, zvláštním, exotickém. Nevadí, že přitom může často jít o druhy nesnadno pěstovatelné. Cestu do středoevropských zahrad tak už našlo kiwi.

Podobně nashi, od našich domácích hrušní odlišný typ asijských hrušní. Jsou rozšířené ve 150 odrůdách, v obchodě jsou však většinou zastoupené odrůdy se rzivou slupkou ´Hosui´, ´Kosui´, ´Chojuro´ a s hladkou slupkou ´Nijisseiki´.
Další, rovněž z Asie pocházející exot obohacující již delší dobu nabídku ovoce v obchodech, je japonská švestka (Prunus salicina). Je příbuzná naší švestce domácí (Prunus domestica). Bude-li se jí dařit i ve střední Evropě, není zatím známo. Má nápadně veliké plody až velikosti meruněk nebo broskví, atraktivního vzhledu. Prodávají se pod názvem „susine“. Různé odrůdy mají žlutou, červenorůžovou, světle nebo tmavě fialovou až černou slupku. Žlutá až tmavě červená dužnina je velmi aromatická, příjemně sladká.
V Německu méně známý je temnoplodec neboli arónie (Aronia melanocarpa). Pochází z východního Středomoří a ve východní Evropě se pěstuje už přes 100 let. Nízký stromek je odolný ke všem chorobám i škůdcům a snáší mráz až 30 0C. Je velmi plodný, protože kvete až v druhé polovině května a květy uniknou zmrzání, a je samosprašný