Cibule patří mezi oblíbenou zeleninu, jejíž každoroční spotřeba se v České republice pohybuje kolem 10–12 kg na osobu. V současné době však její domácí produkce tvoří méně než polovinu (43,4 tis. t), a zbytek, téměř 75 tis. tun, je hrazen dovozem (Buchtová 2019). Výši sklizně a kvalitu cibule ovlivňuje způsob pěstování a průběh počasí, ale také patogeny a škůdci nejen během vegetace, ale i po uskladnění. Kromě patogenů běžně se u nás vyskytujících na uskladněné cibuli (Botrytis allii, Penicillium spp.) jsou občas zaznamenány i ty méně známé.
Základním preventivním opatřením k minimalizaci možnosti osídlení pletiv patogenem je zabránění pohmoždění a poškození cibulí během sklizně, transportu a obchodování, dále udržování stabilní teploty během transportu, naskladnění a vyskladnění a také okamžité dosušení cibule po sklizni. Rozvoj patogena podporuje kolísání teploty, kdy dochází ke kondenzaci vodních par na povrchu a mezi suchými slupkami cibule. Nejjednodušší účinnou metodou je uskladnění cibulí v chladu (0–2 °C). Během uskladnění a transportu cibulí se při teplotách nižších než 15 °C a při nízké RVV růst houby výrazně zpomaluje.
V současné době v ČR není povolen žádný přípravek na ochranu cibule proti Aspergillus niger, v zahraničí, kde jsou uváděny až 60% ztráty cibule, jsou doporučovány k ošetření fungicidy ze směsi účinných látek, např. diethofencarb a carbendazim, thiabendazol nebo oxid siřičitý.
Text a foto
doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.,
Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021.*