Biodiverzita zahrnuje rozmanitost života na všech jeho úrovních, od genů, přes druhy organismů, až po pestrost ekosystémů a ekologických vztahů. Kromě vnitřní hodnoty života a jeho rozmanitosti je důležité, že biodiverzita je zjevně nepostradatelná pro existenci člověka a z více důvodů, včetně antropocentrických, je proto nezbytné ji chránit. V lesích žije asi 80 % všech suchozemských druhů organismů, jsou tak klíčovým nositelem pevninské biodiverzity.
Ve střední Evropě se za hlavní příčinu ohrožení biodiverzity považuje náhrada lesních porostů přirozené dřevinné skladby intenzivně pěstovanými stejnověkými monokulturami komerčních dřevin, zejména smrku ztepilého a borovice lesní, těžených holosečným způsobem.
Dalšími podstatnými a hospodařením způsobenými faktory jsou nedostatek nejrůznějších forem odumřelé dřevní biomasy (mrtvého dřeva), starých a biotopových stromů, eliminace prostředí světlého lesa a odstraňování tzv. biologického dědictví přirozených disturbancí nahodilými těžbami.
Vědci z České zemědělské univerzity v Praze na základě studia rozsáhlého souboru literárních prací definovali faktory důležité pro ochranu lesní biodiverzity. Své výsledku publikovali v článku Klíčové faktory pro ochranu lesní biodiverzity ve střední Evropě, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2023.
Studované publikace vědci na základě jejich zaměření a výstupů rozdělili do těchto základních okruhů: klimatické změny; dřevinná skladba; intenzita hospodaření; fenomén starého lesa a jeho struktur včetně mrtvého dřeva; sukcese; fenomén světlého lesa a tradiční management; segregace a integrace
Autoři v provedené analýze vyzdvihují, že lesnická praxe by měla usilovat o ukončení pěstování holosečně těžených monokultur, coby nejvýraznější formy stovky let uplatňovaného intenzivního hospodaření.
Zdroj: VÚLHM*
