Obnova podrostového patra s využitím vhodných dřevin a trvalek – II. díl

V úvodním článku jste se mohli dočíst o možnostech, jakým způsobem postupovat při obnově podrostových pater i o vhodném sortimentu dřevin, ať už nízkých poléhavých keřů do 0,8 m nebo středně vysokých keřů nebo keřových stromů do 6 m. V tomto dílu navážeme další vhodnou skupinou rostlin pro podrostová patra, kterou jsou trvalky.

Výraznou a cennou skupinu rostlin pro podrostová patra stromů tvoří trvalky z lesních porostů a jejich okrajů. Dávají přednost stinnému nebo polostinnému prostředí, vyžadují ochranu stromů nebo keřů, které jim potřebné zastínění poskytují. Mnoha lesním trvalkám vyhovuje také spadané listí, které je chrání před zimním chladem a také poskytuje organickou hmotu. Z hlediska estetického poskytují zahradní kompozici barevnost a prostorovou nejnižšího rostlinného patra. Pod listnatými stromy v zahradním prostředí se nabízí hlavně možnost využití trvalek, které především umějí pokrýt povrch půdy a vytvořit výtvarně působivé kompozice. Je to skupina trvalek, jež se na stanovišti rozšiřuje pomocí semen nebo podzemních oddenků, z nichž vyrůstá listová plocha, která pokrývá povrch půdy a zamezuje zaplevelování, například kontryhel (Alchemilla), pupkovec (Omphalodes), mochnička (Waldsteinia), bohyšky (Hosta), kakosty (Geranium) a další.

V těchto souvislých listových plochách mohou nalézt uplatnění druhy trsovitě rostoucí jako solitérní rostliny, které mohou převzít úkol dekorativní. V zahradním stínu lze využít působivé skupiny nebo solitéry kapradin, zejména druhy kapradě (Dryopteris), papratky (Athyrium) nebo pérovník (Matteucia struthiopteris). Dobré uplatnění nacházejí stínomilné druhy okrasných trav, hlavně ostřice lesní (Carex sylvatica), bika sněžná (Luzula nivea), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), a přesévající se měsíčnice jednoletá (Lunaria annua). V listnatých lesích jsou v podrostech velmi působivé náprstníky (Digitalis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum) či konvalinka vonná (Convallaris majalis).

Text a foto

Ing. Drahoslav Šonský, CSc.,

zahradní a krajinářský architekt

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *