O možnosti zavést v České republice spotřební daň na takzvané tiché víno se hovoří opakovaně, plány na jeho zdanění ale zatím vždy vyvolaly silný odpor domácích vinařů a daň dosud nikdy zavedena nebyla. Zdaněno je přitom už víno šumivé, kde se odvádí spotřební daň 23,40 koruny za litr. Mnohem více zdaněny jsou ostatní alkoholické nápoje - od piva přes ovocné destiláty až po běžný líh, kde se spotřební daň pohybuje ve stovkách korun za litr čistého alkoholu v nápoji.
- Naposledy se o možnosti zavést spotřební daň na tiché víno debatovalo letos na jaře, když to jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí doporučovala vládě jako součást konsolidačního balíčku Národní ekonomická rada vlády (NERV). Svaz vinařů i Vinařská unie proti tomuto doporučení protestovaly zejména argumentem, že stejnou úlevu mají vína v okolních zemích, a po zavedení spotřební daně přestanou být místní vinaři konkurenceschopní.
- Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v materiálech pro koaliční partnery spočítal, že pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si mohl přilepšit až o čtyři miliardy korun ročně. Ostře proti byli zástupci vinařů, které podpořili i někteří politici včetně jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL). Ten uvedl, že by toto opatření na jihu Moravy negativně ovlivnilo cestovní ruch a další návazné obory. Další odborníci upozorňovali i na hrozící nárůst byrokracie, která by souvisela s možným provozováním daňových skladů u vinařů.
- V květnu nakonec vláda oznámila, že spotřební daň na takzvaná tichá vína v rámci svého plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) v debatě padaly silné argumenty pro i proti zavedení daně. "Věc, která nakonec rozhodla, je to, že v okolních zemích, se kterými se musíme v této věci srovnávat, ta daň není. Proto jsme se rozhodli, že necháme věc, jak je," řekl premiér. Z okolních zemí daní tiché víno pouze Polsko, kde se ovšem víno vyrábí jen minimálně, a to zhruba deseti korunami na litr.
- Daň na tiché víno v EU uplatňují většinou "nevinařské" země, výjimkou je Francie, kde je ovšem tato daň velmi nízká (v přepočtu necelá koruna na litr). Nejvyšší spotřební daň v unii uvalují na tiché víno Irsko a Finsko (v přepočtu přes 100 korun za litr).
- Svaz vinařů uvádí, že v ČR je 13 900 pěstitelů révy a 1390 producentů vína, kteří ročně vyrobí 650 000 až 850 000 hektolitrů. V ČR se spotřebuje zhruba 2,14 milionu hektolitrů. Malých výrobců s produkcí do 1000 hektolitrů ročně je 91 procent, většinu ale vína produkuje devět procent všech podniků, vyrobí 73 procent domácí produkce. Spotřební daň z alkoholických nápojů loni do státního rozpočtu přinesla 14,3 miliardy korun, z toho 64 procent je daň vybraná z lihovin. Zhruba třetinu odvedly pivovary a z šumivého vína stát vybral 553 milionů korun.
- V minulosti bylo v České republice k zavedení spotřební daně na tiché víno asi nejblíže za vlády Petra Nečase (ODS). S plánem zavést daň deset korun za litr přišlo počátkem roku 2012 ministerstvo financí a v dubnu jej potvrdila vláda. Počítala, že daňovou úlevu budou mít malí vinaři, kteří ročně vyrobí méně než 2000 litrů a s produkcí nejdou na trh. MF si od daně slibovalo zhruba 1,5 miliardy ročně do státního rozpočtu. Koncem roku ale kabinet od tohoto plánu upustil.
Zdroj: ČTK*
