Dá se říci, že balkonové květiny se vlastně používají podobně jako letničky. V mnohém mají shodný pěstitelský cyklus a podobné použití i nároky. Na jaře si vypěstujeme ze semínek nebo vegetativním množením mladé rostliny. Ty během letní sezóny dorostou do konečné velikosti a vytvoří množství pestrých květů. Na podzim s prvními mrazíky pak odumírají. Některé druhy se dají také uchovat i přes zimu, ve světlé a mrazu prosté místnosti, až do jara příštího roku.
Sazenice balkonových květin si zpravidla můžeme v širokém sortimentu pořídit v jarních měsících v dobrém zahradnictví. Pokud si je chceme vypěstovat samostatně, potřebujeme k tomu trpělivost a skleník s množárnou se spodním vytápěním. Různé druhy balkonových květin můžeme pěstovat zpravidla od časného jara ze semínek. V případě, že si uchováváme takzvané matečné rostliny v dobré kvalitě, můžete je také rozmnožovat bylinnými řízky. Do jarní sezóny si tak můžeme připravit vlastní sazenice. Pokud pěstujeme rostliny ze semínek, postupujeme zpravidla podobně, jako u těch nejnáročnějších letniček s dlouhou vegetační dobou. I způsob výsevu je podobný. Stejně tak nároky na další předpěstování sadby. Podmínkou je samozřejmě vytápěný skleník s množárnou. Vysévat musíme ještě v zimním nebo brzkém jarním období. Semínka pelargonií vyséváme již v prosinci až lednu. V lednu vyséváme i semínka begonií. O trochu později pak převislé petúnie nebo balzamínky.
Množení řízky
Většina balkonových rostlin se však množí bylinnými řízky. Zpravidla se z dobře zapěstovaných matečných rostlin odebírají vrcholové nebo postranní stonky v dobré růstové kondici a z nich zhotovují tzv. řízky. Délka řízků je zpravidla 3 až 5 cm. Je žádoucí odstranit případné kvítky či některé přebytečné listy. Řízky se pak spodní částí píchají do sadbovačů nebo malých květináčků, po jednom nebo i více kusech. Sadbovače si předem naplníme množárenským substrátem. Jedná se o lehkou zemitou směs složenou převážně z rašeliny a písku nebo lépe perlitu. Konce řízků je dobré ošetřit práškovým stimulátorem pro růst kořenů. Sadbovače s řízky pak umisťujeme na množárnu do skleníku se spodním vytápěním. Některé druhy rostlin jsou na spodní teplo náročnější. Patří sem například různé druhy petúnií, astřička (Brachyscome), kočičí ocásek (Acalypha), felicie kapská (Felicia), hlazenec (Cuphea), drchnička (Anagalis), rozrazil horský (Veronica montana), kosmatec (Mesenbryanthemum), molice (Plectranthus), libora (Lantana), kapská kopretina (Ospeospermum), ostruhatka (Diascia), bakopa (Sutera), sporýš sporýš (Verbena), vějířovka (Scaevola), štírovník (Lotus), vitálka (Sanvitalia), lilek (Solanum), dobromysl (Origanum) a další. Jiné při zakořeňování upřednostňují místo ve skleníku bez spodního topení. Jsou to například kultivary kopretiny pařížské (Argyranthemum) nebo dvouzubce – balkongold (Bidens). Dále sem patří okrasná máta (Mentha), vrbina (Lysimachia), popenec (Glechoma), smil (Helichrysum), ale i pelargonie, fuchsie a další.*
Text a foto Ing. Hana Chvalová, Zahradnice, Čimelice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.
