
Mykologové z Botanického a Mikrobiologického ústavu AV ČR spolu s nizozemskými kolegy popsali několik dosud neznámých druhů a rodů mikroskopických hub z české přírody. Studie publikovaná v časopise Persoonia přináší zásadní poznatky o rozmanitosti, evoluci a fungování hub z řádů Rhamphoriales a Pleurotheciales a ukazuje, že jejich ekologický význam sahá dál než k rozkladu dřeva.
Vřeckovýtrusné houby (Ascomycota) tvoří více než polovinu všech známých hub a patří mezi nejdůležitější skupiny z hlediska druhové bohatosti, ekologie i hospodářského významu. Patří sem jednobuněčné kvasinky, lišejníky, makroskopické druhy, například smrže, ale i mikroskopické plísně využívané k výrobě antibiotik či významné patogeny rostlin a lidí. Vědecký tým popsal nové rody Echinodenticula a Melanocrypta a pět nových druhů hub, například Phaeoisaria parallela, Rhamphoriopsis cuprea nebo R. denticulata, které se vyskytují na tlejícím dřevě větví a kmenů listnatých stromů. Tyto houby tvoří drobná tmavá plodnička, často doprovázenou konidiofory nesoucí výtrusy, a jsou tak pro běžné oko téměř neviditelné. Objeven byl i vzácný druh Rhamphoria separata, poprvé po více než 80 letech, včetně jeho dosud neznámé nepohlavní formy.
Nové poznatky ukazují, že mikroskopické houby mají zásadní vliv na fungování ekosystémů. Analýza databáze GlobalFungi odhalila, že zástupci rodů Phaeoisaria a Rhamphoriopsis se často vyskytují také v půdě a v kořenech rostlin po celém světě. Tímto způsobem se podílejí na rozkladu organické hmoty, úrodnosti půdy, zdraví lesů a významně ovlivňují koloběh uhlíku a dusíku.
Vědcům se podařilo sekvenovat celé genomy nově popsaných druhů, což zpřesňuje určování a srovnávání druhů a otevírá cestu k dalšímu výzkumu jejich evoluce a možnému využití v biotechnologiích, medicíně i ochraně přírody. Podle autorů studie ukazuje kombinace klasické taxonomie a genomiky, že některé houby běžně považované za specialisty na dřevo se nacházejí i v půdě a v kořenech rostlin, čímž mění naše chápání jejich ekologické role.
Zdroj: AVČR