Podle údajů ČSÚ lze v tuzemské produkci LAKR vypozorovat v období posledních 15 let kolísání pěstebních ploch s vrcholy přes 11 tis. ha v letech 1997 a 2004 a propady pod 4 tis. ha v letech 1999 a 2008. Rok 2009 je prvním rokem období opětovného růstu, které pokračovalo i v roce 2010. V roce 2009 byly LAKR pěstovány na 5 674 ha se sklizní v objemu 3 900 t s velmi nízkým výnosem 0,69 t/ha. V roce 2010 vzrostly pěstební plochy léčivých a kořeninových rostlin na 7 864 ha s produkcí 5 605 t a výnosem 0,71 t/ha.
Na nízkých hodnotách výnosu v těchto letech nese podíl nejen průběh klimatických podmínek, ale také podíl nezkušených pěstitelů a vysoký podíl hlavní pěstované plodiny – ostropestřce. Dalšími nejvýznamnějšími velkoplošně pěstovanými komoditami byly v roce 2009 a 2010 stále kmín, námel a mák s využitím makoviny.
Pěstování LAKR v ČR
V roce 2009 byly léčivé a kořeninové rostliny pěstovány na 5 674 ha s produkcí 3 900 tun a výnosem 0,69 t/ha, což představuje nárůst ploch o 41 % oproti předchozímu roku. V roce 2010 pěstební plochy léčivých a kořeninových rostlin opět vzrostly o 39 % na 7 864 ha s produkcí 5 605 t a výnosem 0,71 t/ha. Rozsah pěstování LAKR je určován nestabilní situací jejich odbytu. Narůstá počet zpracovatelských subjektů, všeobecně roste poptávka po LAKR, pěstitelů je však nedostatek. Důvodem je na jedné straně především ekonomická i odborná náročnost pěstování LAKR, na druhé pak stagnace výkupních cen.
Podle sdružení PELERO největší podíl na produkci léčivých rostlin zaujímá ostropestřec mariánský, který se zásadně podílí na zvyšování celkových pěstebních ploch léčivých rostlin. Kořeninové rostliny se v roce 2009 pěstovaly na 2 135 ha s produkcí 1 513 t a výnosem 0,71 t/ha, v roce 2010 na 3 887 ha s produkcí 2 690 t a výnosem 0,69 t/ha. V této skupině rostlin je určující kmín, který je od roku 2007 samostatně sledovanou položkou statistického šetření ČSÚ.
Mezi nejvýznamnější komodity v České republice v rámci pěstovaných LAKR stále patří kmín, ostropestřec, námel a makovina. Ostropestřec zaznamenává v posledních letech výrazné zvýšení zájmu ze strany tuzemských i zahraničních zpracovatelů především z farmaceutického průmyslu. Využití nachází také v kosmetickém průmyslu a v krmivářství, kde se zpracovává olej – vedlejší produkt lisování plodů. Zájem zpracovatelů určuje nárůst jeho pěstování, bohužel velké riziko představuje dostupnost kvalitního osiva se známým a jasným původem. V roce 2009 byl ostropestřec podle šetření sdružení PELERO pěstován na 3500 ha, další nárůst rozsahu pěstování PELERO předpokládá i v roce 2010 a následujících letech. Plochy žita, na něž je očkován námel (Claviceps purpurea L.), jsou stabilní, stále se pohybují okolo 1500 ha. Makovina, jako vedlejší produkt pěstování máku a tak prostředek k přivýdělku pěstitelů, byla i v roce 2009 a 2010 stále ještě nejvýznamnější vývozní komoditou. Plochy máku byly do roku 2010 důležitou složkou pěstování LAKR u nás. Bohužel změna podmínek výhradního odběratele makoviny z ČR (snížení vykupovaného množství, snížení výkupní ceny, vysoký obsah morfinu, požadavky na pěstování vysokomorfinových odrůd máku) v roce 2010 zapříčinila, že makovina přestává být pro pěstitele zajímavým produktem a celá situace tak vede k opuštění její produkce v České republice.
Nejpěstovanějšími odrůdami máku v České republice byly odrůdy ´Major´ a ´Maratón´, které zaujímaly cca 80 % ploch. Dalšími jsou stará odrůda ´Opál´, dále ´Gerlach´ a ´Bergam´. Všechny tyto odrůdy dosahují průměrného obsahu morfinu v makovině 0,3–0,4 % (´Gerlach´ o cca 0,1 % méně).
Zahraniční obchod s kořením
Bilance zahraničního obchodu s kořením vykazuje dlouhodobě záporné hodnoty, od roku 2007 pak tento schodek každoročně přesahuje 4000 tun. Dovoz koření do ČR se pohyboval v posledních letech na úrovni 6000 tun, v roce 2009 dosáhl objemu 6779 t v hodnotě 365 mil. Kč, v roce 2010 pak dále vzrostl o 7 % na objem 7297 t v hodnotě 540 mil. Kč. Hlavními dovozci koření do ČR byly především Německo, Španělsko, Polsko, Vietnam a Čína, hlavními komoditami pak směsi koření, paprika, pepř a čím dál výrazněji v posledních letech také kmín (v roce 2009 19% podíl na dovozu, v roce 2010 10% podíl). V roce 2010 bylo do ČR dovezeno koření z 18 % ze Španělska, dále pak z Polska (14 %), Číny a Vietnamu (oba 11 %). Kolísání vývozu komodit skupiny koření jsou důsledkem kolísání objemu hlavní suroviny, tj. kmínu. V roce 2009 bylo z ČR vyvezeno 1926 t koření, tj. o 17 % méně než v roce 2008, nicméně přibližně stejně jako v roce 2007 a 2006. Podle předběžných hodnot pak v roce 2010 znovu dovoz koření vzrostl – o 13 % na objem 2171,7 tun v hodnotě 155,8 mil. Kč. Kmín představuje tradičně nejsilnější exportní položku s více než 60% podílem, v roce 2009 to bylo 64 %, v roce 2010 pak poprvé méně – 56 %. Vývoz koření z ČR směřoval v roce 2009 nejvíce na Slovensko (38 %), dále do Polska (21 %), Rakouska (17 %) a Německa (10 %), v roce 2010 pak na Slovensko (34 %), do Německa (18 %), Polska (16 %) a Rakouska (8 %).
Zahraniční obchod s léčivými rostlinami
V zahraničním obchodu s léčivými rostlinami, nově dle celní nomenklatury rostlinami pro voňavkářství a farmacii, lze od roku 2005 upozornit na stále silnější pozici ČR jako exportéra. Důkazem je kladná obchodní bilance v hmotnostním vyjádření, bohužel nepodpořená finančním vyhodnocením – z České republiky jsou vyváženy levné suroviny ve velkém objemu. Hlavní exportní komoditou je makovina, určená pro výhradního odběratele na Slovensku. V roce 2009 k nám bylo dovezeno 2488 tun rostlin pro farmaceutické a kosmetické zpracování v hodnotě 262,7 mil. Kč, a to v podstatě (99,9 %) pouze v položce „části rostlin ostatní“. Hlavními dovozci byly Kanada (21 %), Polsko (20 %), Slovensko (10 %) a Německo (9 %). V roce 2010 vzrostl dovoz léčivých rostlin oproti roku 2009 o 9 % na objem 2701 t v hodnotě 266,0 mil. Kč, podíl položky části rostlin ostatní byl stejný. Nejvíce dovezených léčivých rostlin pocházelo v tomto roce z Polska (21 %), Německa (12 %), Bulharska (9%) a Kanady (8 %). Česká republika v roce 2009 vyvezla 5 421 tun léčivých rostlin v hodnotě 214,0 mil. Kč, v roce 2010 pak o 11 % více, tj. 5999 tun v hodnotě 237,8 mil. Kč. Makovina představovala 88% podíl na tomto objemu v obou letech.
Produkce a zahraniční obchod s kmínem
Kmín kořenný si stále drží postavení významné plodiny českého zemědělství i důležité exportní komodity. Důkazem toho je i získání chráněného označení původu pro produkt „ČESKÝ KMÍN“ podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006, o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Limitujícím faktorem pěstování kmínu v tuzemském prostředí je vývoj cen (v případě kmínu cyklické kolísání) – rozsah pěstebních ploch tento vývoj v podstatě kopíruje. V posledních letech se přidává také poptávka po levném (tudíž méně kvalitním) produktu. Kmín byl v roce 2009 sklizen z 1944 ha, což oproti roku 2008 představovalo 30% nárůst pěstebních ploch. Produkce v tomto roce dosáhla 1405 t s výnosem 0,72 t/ha. V roce 2010 výrazně vzrostly sklizňové plochy kmínu o 89 % na 3670 ha, sklizeno bylo 2619 t s výnosem 0,71 t/ha. Dle šetření ČSÚ dochází k opětovnému nárůstu jeho pěstování, tento trend pokračoval i v roce 2010 a lze očekávat, že další zvýšení bude i v roce 2011.
Každoročně je z ČR vyvezeno v průměru 50 % tuzemské produkce. Dovoz kmínu zaznamenal v letech 2005–2009 výrazný nárůst, k nejvýraznějšímu skoku došlo mezi roky 2007 a 2008, kdy se objem dovezeného kmínu více než dvojnásobil. V roce 2009 bylo do České republiky dovezeno 1315 tun kmínu v hodnotě téměř 62 mil. Kč, tj. o 14 % více než v roce 2008. V roce 2010 znovu poklesl dovoz kmínu téměř o 47 % na objem 701 tun v hodnotě 41 mil. Kč. Oproti tomu vývoz kmínu z České republiky v podstatě stagnuje, od výrazného poklesu v letech 2005 a 2006 ročně dosahuje objemu více než 1200 t. V roce 2009 bylo z ČR vyvezeno 1239 t kmínu v hodnotě 59 mil. Kč. Tím se, jak již bylo uvedeno, dostala bilance zahraničního obchodu poprvé do záporných hodnot. V roce 2010 dle předběžných výsledků objem vyvezeného kmínu opět mírně poklesl (o méně než 1 %) na 1227 t v hodnotě téměř 53 mil. Kč – s ohledem na snížení dovozu kmínu však konečná bilance zahraničního obchodu kmínem v roce 2010 nabyla opět kladné hodnoty. Podle sdružení Český kmín je důvodem tohoto vývoje především chování českých pěstitelů v reakci na vývoj cen kmínu, tj. v podstatě kopírování cyklického vývoje (asi osmiletý cyklus, se 4 roky s klesáním cen k jejich minimu a 4 roky s růstem cen kmínu). Dále tato změna chování tuzemského trhu poukazuje na následující: ČR jako uznávaný evropský exportér se může dostat do situace, kdy není schopen zajistit zásobování domácího trhu z tuzemské produkce, a zároveň je tato domácí produkce ohrožena zahraniční konkurencí. Mezi hlavní dovozce kmínu do ČR patřilo a patří tradičně Finsko, Polsko a Slovensko, k nimž se v posledních dvou sezónách významně připojila Kanada a Egypt. Na druhé straně směřuje kmín z ČR do obvyklých destinací – do Rakouska, na Slovensko a do Polska.
Podle Situační a výhledové zprávy Mze zpracovala Jana Klečková
Článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2012
