Tradiční cyklus vinařských seminářů uspořádala společnost Bayer v Hnanicích, Hustopečích a Dubňanech na jižní Moravě. Cílem seminářů bylo pěstitele révy vinné upozornit na novinky v oboru. Přednášky se věnovaly ozeleňování vinic, preciznímu vinohradnictví a portfoliu přípravků na ochranu révy vinné, které nabízí společnost Bayer s. r. o.
Seminář zahájil Ing. Marian Havlíček ze společnosti Bayer s. r. o., divize CropScience. Věnoval se zaměření divize CropScience, která přináší na trh inovace prostřednictvím široké škály chemických a biologických řešení a služeb v oblasti osiv a ochrany rostlin. Přítomné informoval o dokončení akvizice společnosti Monsanto a prodeji vybraných aktivit společnosti BASF v loňském roce. Od roku 2019 prodej přípravků na ochranu rostlin a osiv v České republice zajišťují dva obchodní týmy, nový tým prodává osiva značky Dekalb. V rámci portfolia přípravků společnosti Bayer skončilo povolení přípravku Antre® 70 WG, spotřeba u konečného zákazníka je povolená do 22. 6. 2019, přípravek Falcon® 460 EC končí k 31. 7. 2019. Z herbicidů končí 31.8. registrace přípravku Basta® 15. Nabídka se rozšíří o přípravky Luna® Privilege a Aliette® 80 WG.
Precizní vinohradnictví
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně informoval přítomné o možnostech využití metod precizního zemědělství k monitorování mikroklimatu keře a houbových chorob. „Zavádění nových technologií k podpoře managementu vinice může zlepšovat efektivitu ošetřování vinice a kvalitu hroznů. Klíčovým faktorem mikroklimatu vinice je teplota vinice. Meteostanice ve vinohradu ukazují stav mikroklima nejlépe. Rozdíl mezi makro- a mikroklimatem lze dobře dokumentovat na rozvoji padlí například v roce 2013, kdy byla relativní vzdušná vlhkost 65 % a výše. V posledních letech je v období července až srpna relativní vzdušná vlhkost nízká, během dne kolem 40 %, až večer stoupne na 50 %, což jsou nepříznivé podmínky pro rozvoj padlí,“ vysvětlil. Hovořil i o speciálním dronu, který je schopný snímat několik barevných spekter a pomocí termokamery zaznamenávat teplotu celé vinice. Důležité je však podle prof. Pavlouška pravidelně navštěvovat a pozorovat vinohrad a porovnat stav vinohradu s výsledky monitoringu z dronu. Lze využít i snímky vinic z družice, ale nikdy nebudou tak přesné jako z dronu, který lze uplatnit například i při monitorování chybějících keřů ve vinici. NDVI (normalized difference vegetation index) je dobrým ukazatelem vegetativního růstu a poskytuje rychlý a účinný nástroj pro agronomické rozhodování, kdy ošetřit listovou plochu či půdu na daném stanovišti. Společně s teplotou lze NDVI využít pro prognózu houbových chorob či pro potřebu listového hnojení, zejména na začátku vegetace či pro potřebu závlahy i management ošetřování ozelenění. Dále uvedl, že ozelenění může mít význam jako prostředek ochlazení mikroklimatu vinice, protože půda se ohřívá velmi intenzivně až na 53 °C a uvolňuje teplo, zatímco ozelenění nikoliv. Optimální teplota pro růst vinné révy je 35 °C.*
