Ve dvou na mrazy kritických letech byly převážně na jednom katastrálním území jižní Moravy vyhodnoceny násady plůdku po červnovém opadu jako indikátor mrazového poškození květních pupenů a květů. Byl jednoznačně potvrzen vliv správného výběru mikro stanoviště, kdy se projevily značné rozdíly nejen v úrovni násady plůdků, ale i v poškození dvou až tříletých větví mrazem, a to u stejné odrůdy meruněk, avšak rostoucí na jiných stanovištích z pohledu rizikovosti či stability výskytu mrazů v předjaří a na jaře. Jako odrůdy více adaptované se stabilnější násadou plodů byly vybrány: Bergeval, Bergarouge, Shamade, Sefora a Frisson.
Meruňky se v procesu dlouhé evoluce vyznačují rozdílnou mrazuodolností květních pupenů v rámci podmínek sezonních změn ročního cyklu vývoje ovocných dřevin. V hlubokém zimním klidu jsou schopné přežít –28 °C, některé krajové odrůdy a botanické druhy až –35 °C (– 40 °C). Pro meruňky je charakteristické krátká doba vegetačního klidu, kdy po oteplení v lednu a únoru může docházet k poškození květních pupenů dokonce už při –13 °C až –15 °C.
U rozdílných odrůd není úroveň mrazuodolnosti květních pupenů v jedné a té samé etapě morfogeneze stejná, což souvisí s jejich vnitřními fyziologicko-biochemickými procesy. Odrůdy, jejichž květní pupeny i v pozdních etapách vývoje zachovávají vysokou úroveň mrazuodolnosti, představují zvláště cenné položky pro stabilitu sklizní a rovněž jako výchozí materiál ve šlechtění na mrazuodolnost zvláště v oblastech s pozdními mrazíky. Jarní mrazy přináší riziko pro meruňky na mnoha místech celého světa od mírného subtropického klimatu až po chladnější oblasti. Nízké teploty na jaře a vysoké teploty na konci zimy a v předjaří způsobují značné ekonomické ztráty. Společně s předčasným úhynem se stávají limitujícím faktorem rozšiřování a obnovy přestárlých sadů meruněk. Mrazuodolnost je ovlivňována mnoha faktory a záleží nejen na odrůdě, ale i stanovišti, délce a působení a hloubce poklesu kritických teplot, období dormance a stupně vývoje fenofáze kvetení a celkové kondici stromů.
V podmínkách globálního oteplování nebo resp. s ´provokujícím´ oteplením v předjaří a zpětnými návraty chladných nebo dokonce mrazových period je úroveň mrazuodolnosti s výběrem stanoviště pro pěstování to nejdůležitější k zabezpečení pravidelných sklizní. Na tuto těsnou závislost, tj. vývojem květních pupenů s mrazuodolností poukázal Elmanov et al. (1964). Mezi 400 hodnocenými odrůdami meruněk pěstovanými v podmínkách Krymu nejvyšší podíl odrůd se zanedbatelným poškozením měly genotypy s pomalým vývojem (74 %) morfogeneze květních pupenů, zatímco 54,2 % genotypů s rychlým vývojem mělo silné poškození pupenů 80–100%.
Výběr vhodného stanoviště je kritériem neméně důležitým jako výběr vlastní odrůdy a celková agrotechnika. Co se týká klimatologických požadavků byla sovětskými ovocnáři stanovena hranice –20 °C, při které bývá poškozováno více než 60 % pupenů. Jestliže v oblastech pro výběr stanoviště meruněk v období ledna až polovina března bývá méně než 20 % zim s výskytem kritických teplot, pak tuto oblast považují za příhodnou a naopak, jestliže kritická teplota se v dané oblasti vyskytuje více než u 40 % zim, pak se jedná o nevhodný rajon pro tržní pěstování. Obecně jako velmi vhodné polohy pro pěstování zejména teplomilných dřevin se považují první terénní výstupy z rovin. Glišič (2022) jako nejstabilnější polohy pro pěstování meruněk v okolí srbského města Čačak považuje nadmořskou výšku 320 až 500 m nad mořem, zatímco polohy pod 300 m a nad 500 m n. m. byly bez úrody pro většinu pěstovaných odrůd.
Text a foto prof. Dr. Ing. Boris Krška, VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý text článku včetně fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2022.
