28.10.2023 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Na majetcích Lesů města Brna už je jen 18 pct smrku, před kůrovcem to bylo 34

Za pět let kůrovcové kalamity se podíl smrku na majetcích Lesů města Brna snížil ze 34 na 18 procent. Nejpočetněji zastoupený je tak nyní dub s 24 procenty. Vrcholu už kalamita dosáhla v letech 2019 a 2020, loni pokračoval pokles objemu těžby na 41.000 metrů krychlových, což je dokonce méně než před kalamitou. Vplývá to z výroční zprávy podniku ve Sbírce listin. Loni také poprvé po několika letech klesl objem peněz vydaných na pěstební činnost, šlo o 38 milionů korun.

Zatímco v letech nejintenzivnější kůrovcové těžby Lesy města Brna těžily okolo 140 000 metrů krychlových ročně, loni už to nebyla ani třetina. Tehdy tvořila kalamitní těžba téměř 100 procent, loni už to byly pouze čtyři pětiny. Před kalamitou to bývala zhruba polovina. "Loni jsme se soustředili hlavně na zbytky nahodilé těžby v těžko přístupných lokalitách," uvedl ve zprávě ředitel Jiří Neshyba. Většinou bylo potřeba těžit lanovkou, protože nebylo možné využít harvestorovou technologii.

Smrk nahrazují listnáče

Většinu holin, které vznikly po kůrovcové těžbě, už se podařilo zalesnit, šlo zhruba o 700 hektarů, přičemž městská firma hospodaří na 8400 hektarech. V podstatě každoročně se výměra pozemků ve správě podniku mírně zvětšuje. V současnosti je v lesích vedle dubu a smrku ještě 16 procent buku a 13 procent borovice, ostatní dřeviny mají menší zastoupení. Postupně vznikají lesy, které budou pestřejší a také odolnější vůči vnějším vlivům, a tedy i stabilnější. Takové by se měly mnohem více obnovovat přirozeně, což pak majiteli výrazně šetří náklady na obnovu. I když je kalamita víceméně minulostí, lze očekávat, že pěstební náklady budou i v dalších letech poměrně vysoké, protože starost o nové lesy je náročnější.

Ekonomicky se loni firmě dařilo. Po začátku války na Ukrajině a poté, co celorepublikově klesalo množství dřeva na trhu, výrazně vzrostly ceny. Průměrná cena, za kterou Lesy města Brna prodávaly, se meziročně zvýšila na více než dvojnásobek na téměř 2000 korun za metr krychlový. Tržby tak i při výrazně nižší těžbě klesly o méně než čtvrtinu na 132 milionů korun a zisk zůstal na podobné úrovni jako o rok dříve, činil 5,7 milionu korun. Vyšší cena dřeva tak do určité míry kompenzovala růst cen energií a dalších nákladů.

Ještě před kůrovcovou kalamitou začaly Lesy města Brna hospodařit podle norem FSC, které zajišťují udržitelné hospodaření a v případě zdravého lesa se těží výběrově, nikoliv pasečně. Dnes už podle norem FSC hospodaří prakticky všude s výjimkou brněnské obory Holedná, kde funguje speciální management péče. Některá maloplošná území také firma ponechává samovolnému vývoji.

Zdroj: ČTK*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down