Mšice a osenice jsou na vzestupu. Monitoring upozorňuje na rizika pro zeleninu

Aktuální monitoring škůdců polní zeleniny za 38. týden letošního roku upozorňuje především na rychlý nárůst mšice zelné a zvýšený výskyt osenice polní. Zatímco dřepčíci se objevují jen sporadicky, u některých škůdců se může riziko poškození porostů v dalších dnech výrazně zvýšit.

Dřepčíci se v současnosti vyskytují jen velmi sporadicky.

Mšice rychle vytvářejí nové kolonie

Naopak byl zaznamenán výrazný nárůst kolonií mšice zelné. Na rostlinách se objevují také další druhy mšic, například mšice broskvoňová. Na listech jsou již patrné okřídlené zakladatelky, zpravidla v počtu 1 až 3 jedinců na rostlinu, takže lze očekávat další rozšiřování kolonií. Na některých lokalitách byla nalezena dokonce kapusta zcela obalená mšicí zelnou. U brukvovité zeleniny proto představují mšice aktuálně jedno z hlavních rizik. Při silném napadení mohou zeleninu znehodnotit ještě před sklizní. Při kontrole porostů je vhodné nejprve sledovat srdéčka zelí, později také spodní strany listů a stonky. Na zelí může být napadení patrné už z dálky podle zvlněných okrajů mladých lístků v hlávce. Při výskytu mšic je podle monitoringu vhodné zasáhnout co nejdříve.

Osenice polní zvyšuje riziko poškození porostů

Výrazně vzrostly také záchyty osenice polní v lapácích, a to na všech sledovaných lokalitách. Na jednom místě bylo zaznamenáno dokonce 16 dospělců, což je zatím nejvyšší letošní hodnota. Na stejné lokalitě byl zachycen také nálet můry kapustové. Osenice představuje riziko především kvůli housenkám, které jsou aktivní zejména v noci. Přes den se většinou ukrývají v půdě v okolí rostlin nebo v paždí listů. Přítomnost škůdce lze odhalit podle požerků. U celeru mohou být například poškozené spodní části řapíků, u cibule a mladé zeleniny se objevují překousané listy. Poškození bývá často ohniskovité, proto je důležitá pravidelná kontrola porostů. Ošetření má největší význam proti nejmladším housenkám, které se živí na nadzemních částech rostlin. Starší housenky zůstávají v půdě a ochrana proti nim je výrazně méně účinná. Vzhledem k jejich noční aktivitě se případné ošetření provádí navečer nebo v nočních hodinách. Zvýšené riziko představují také housenky bělásků, lokálně se objevuje zápředníček polní a můra gama. U zápředníčka jsou počty v lapácích zatím nízké, jeho vývoj je však za suchého a teplého počasí rychlý a škodit může i v září, zejména na mladých kedlubnách.

Sledujte také molice, pilatky a třásněnky

Na některých neošetřovaných lokalitách se stále vyskytuje větší množství molic vlaštovičníkových. Rizikem mohou být především napadené brukvovité plodiny a meziplodiny. Molice je třeba hledat zejména na spodní straně listů. K ochraně lze využít sítě proti hmyzu, případně podle intenzity výskytu další registrované zásahy. Po sklizni je důležité porosty s pupárii co nejdříve zapravit do půdy. Listy by neměly zůstávat na povrchu, protože molice se mohou líhnout i ze suchých listů. U pilatky řepkové pokračuje aktivita dospělců, housenice zatím zaznamenány nebyly. Výskyt je vhodné sledovat vizuálně a pomocí žlutých misek. U běláska řepového pokračuje poletování dospělců a kladení vajíček, lokálně přibývá také housenek. Dřepčíci rodu Phyllotreta jsou aktuálně podle lokality a způsobu ochrany většinou málo početní. Z neošetřovaných zdrojů však stále představují potenciální riziko. Vedle přítomnosti dospělců je proto nutné sledovat také míru poškození listů. Třásněnky jsou zatím bez výrazné změny, pozornost je ale třeba věnovat především mladým cibulím. Škůdci se ukrývají mezi listy u báze a napadená místa jsou světlá až stříbřitá, často s drobnými kupičkami tmavého trusu. Naopak v celeru ani mrkvi nebyl zaznamenán významnější výskyt škůdců. V dalších týdnech se však může objevit pochmurnatka mrkvová. Ve špenátu se mohou začít prosazovat také mšice. Aktuálně mezi rizikové škůdce patří především osenice polní, mšice, housenky, pilatka řepková, drátovci a molice vlaštovičníková. Z užitečných organismů jsou v porostech hojně zastoupena slunéčka, pestřenky, dravé ploštice a pavouci, kteří přispívají k přirozené regulaci škůdců. Důležitou součástí ochrany proto zůstává pravidelný monitoring porostů, který umožní zachytit nástup škůdců včas a zvolit odpovídající způsob ochrany.

Zdroj: CARC