Příspěvek navazuje na článek z čísla 11/2013 (str. 14).
Čínské solární skleníky jsou v současné době používány pro kontinuální výrobu a dodávky zahradnických komodit zejména pro zimní a jarní trhy. Oproti minulosti je současný sortiment výpěstků poměrně široký. Produkce v těchto sklenících zahrnuje veškeré druhy zelenin (včetně těch u nás neznámých), květiny (hrnkové a řezané), ovoce – zejména stolní odrůdy hroznového vína, broskve, meruňky, třešně, hrušky, borůvky, jahody a také subtropické a tropické druhy jako fíky, papája, apod. V současné době se zde pěstují i mnohé druhy hub, jejichž sortiment je na čínském trhu neuvěřitelný. Moderní konstrukce solárních skleníků a nové technologie umožňují i výrobu a předpěstování téměř jakýchkoliv sazenic (bylin i dřevin). Posledním trendem je pak využití skleníků pro chov některých užitkových zvířat nebo ryb a vodních živočichů.
Zelenina
V solárních sklenících může být zelenina v závislosti na druhu (odrůdě) pěstována celoročně. Druhy s krátkou vegetační dobou je možné pěstovat téměř kdykoliv, vždy na základě požadavků trhu (nebo podle nároků jednotlivých druhů). U druhů s dlouhým vegetačním obdobím, které navíc vyžadují větší pěstitelské plochy pro odpovídající rentabilitu (například okurky a rajčata), se doporučují vždy dva pěstitelské cykly: první od srpna do ledna a druhý od ledna do června. Výjimečně je možné realizovat jeden dlouhý cyklus od srpna do června příštího roku.
V posledních letech se řada inovovaných postupů a způsobů pěstování s cílem zvýšení produktivity skleníkových kultur odvíjí od studia vnitřních podmínek a vlastností solárních skleníků. V Číně se takto rozvíjí nový poměrně zajímavý obor. Vlastní pěstitelské postupy jsou modifikovány zejména ve vztahu k nízkým hodnotám slunečního záření procházejícího skrze plášť, nižším vnitřním teplotám v hlavním pěstitelském období (jaro/podzim – "zima"), rozdílné vlhkosti apod. Pro úspěšnost pěstování zeleniny v solárních sklenících je na základě těchto výzkumů důležité dodržet následující zásady.*
Ing. Tomáš Nečas, Ph.D.,
Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Studijní cesta, na jejímž základě vznikl tento článek, byla uskutečněna za podpory projektu NAZV/KUS - QJ1210036 Rozšíření sortimentu podnoží jádrovin a odrůd hrušní o nové, perspektivní podnože a netradiční asijské odrůdy hrušní odvozené od Pyrus pyrifolia NAKAI. a Pyrus ussuriensis MAXIM.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2013
