15.01.2013 | 09:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnosti ovlivnění hospodářských a nutričních parametrů při pěstování póru Possibilities of influencing the yield and nutritional parameters of leek

Byl sledován vliv aplikace přípravku Symbivit obsahující šest druhů mykorizní houby rodu Glomus na kvalitu sadby, výnos a vybrané obsahové látky (sušina, vláknina, TAC, dusičnany) u póru pravého (Allium porrum L.) pěstovaném při závlaze optimální a minimální (stresové podmínky). Z výsledků je zřejmý pozitivní vliv inokulace na kvalitu sadby (větší průměr stonku, délka nadzemní a podzemní části, i hmotnost kořenů). Výnos byl v krytém pokusu vyšší v obou letech u obou úrovní závlahy – ve stresu (o 48 % v 2010, 33 % v 2011) i v optimu (o 77 % v 2010, 37 % v 2011), v polních podmínkách pak jen v roce 2010 (o 3,2 %). U obsahových látek došlo ke zvýšení obsahu sušiny v polním (o 5 %) i krytém pokusu (o 1 % ve stresu, o 9 % v optimu) v roce 2010. Rovněž se projevil průkazně vyšší obsah TAC (celková antioxidační kapacita) v krytém pokusu v 2011.

Summary
The effect of application of mycorrhizal fungi by measure Symbivit on seedling quality, yield and selected substances content (dry matter, crude fibre, TAC, nitrates) was investigated in leek (Allium porrum L.). The results show positive impact of inoculation on the quality of seedling (larger stem diameter, bigger length of above ground and underground parts and the weight of roots). The yield was higher under the cover in both years at both levels of irrigation - with stress (by 48 % in 2010, 33 % in 2011) and optimal (by 77 % in 2010, 37 % in 2011). Higher yield in open field was found only in 2010 (by 3.2 %). Inoculation increased dry matter content in the open field (5 %) and in cover experiment (1 % in stress, 9 % in optimal) in 2010. Inoculation also showed significantly higher contents of TAC (Total Antioxidant Kapacity) in the covered experiment in the 2011.

Pór pravý nepatří v současné době mezi hlavní pěstované druhy zelenin v ČR, podle situační a výhledové zprávy se tržní produkce póru v roce 2010 pohybovala kolem 550 tun, s produkční plochou 23 ha. Podle zprávy bylo v tomto roce navíc dovezeno přes 5000 tun čerstvého póru (Buchtová, 2011). Tato skutečnost může ukazovat na jistý pěstitelský potenciál pro české pěstitele.
Mykorizní symbióza představuje vzájemné soužití kořenů vyšších rostlin se specifickou skupinou půdních hub. Její podstatou je látková výměna mezi houbou a rostlinou, která přináší výhody oběma organizmům, které jim umožňují lépe prosperovat na daném stanovišti (Pirozynski, 1981). Mezi nejvíce rozšířený typ mykorizní symbiózy (asi 95 % cévnatých rostlin) patří arbuskulární mykoriza (AM) (Trappe, 1987). Hlavními zástupci této skupiny jsou rody Acaulospora, Endogone, Gigaspora, Glomus a jiné (Ray, 2005). Arbuskulární mykorizní houba čerpá energii potřebnou pro svoji výživu od hostitelské rostliny. Dodává jí na oplátku některé minerální látky, především fosfor, minerální dusík a v některých případech i dusík uvolněný z organických látek, který by byl jinak pro rostlinu hůře dostupný (Smith-Read, 1997). Begon et al. (1990) považuje za hlavní výhodu arbuskulární mykorizy schopnost získávat fosforečnany z větší vzdálenosti než kam dosáhne neinfikovaný kořen nebo kořenové vlášení. Dále AM zvyšuje odolnost rostlin vůči vodnímu stresu (Gianinazzi-Pearson, 1996). Podle Simpsona-Dafta (1990) působí sucho na kolonizaci kořenů kukuřice a cizrny stimulačně. Inokulované rostliny jsou méně citlivé na sucho než rostliny neinokulované. Když nastane období sucha, kolonizované kořeny mohou získávat vodu ze zásob v půdě, které jsou rostlinám nepřístupné (Rillig et al., 2002).

Materiál a metodika
V letech 2010 a 2011 proběhly na experimentálních pozemcích Zahradnické fakulty Mendelu v Lednici pokusy na možnosti ovlivnění vodního stresu s modelovou plodinou – pór pravý (Allium porrum) odrůdy ´Gigante Suizo´ (Royal Sluis). Během výsevů bylo provedeno ošetření sadby inokulací formou přídavku inokula do výsevního substrátu v množství 2 % (5 % v 2011). Na inokulaci byl použit mykorizní přípravek Symbivit, obsahující šest druhů mykorizních hub (Glomus intraradices BEG140, G. mosseae 95, G. etunicatum BEG92, G. claroideum BEG96, G. microaggregatum BEG56, G. geosporum BEG199) a přírodní jílové nosiče. Substrát byl upraven vápněním na neutrální pH. Sadba byla během předpěstování ve skleníku přihnojována běžným způsobem (Kristalon, Wuxal). Výsadba byla do sponu 0,5 x 0,1 m. Byly založeny dvě varianty pokusu: S – varianta stresovaná, zavlažovaná při poklesu VVK (využitelná vodní kapacita) na 45 % a O – varianta optimální zavlažovaná při poklesu VVK na 65 %. U každé varianty bylo zařazeno ošetření přípravkem Symbivit, s následujícím označením: G – ošetření přípravkem Symbivit, K – kontrola (aplikace bentonitu do substrátu v množství 2 %, resp. 5 %). V každém opakování byly čtyři řádky dané varianty tj. 8 m² + po jednom okrajovém (neošetřeném) řádku (viz obr 1). Velikost jedné varianty byla 12 m2, počet opakování čtyři. Obdobě jako u polního pokusu (dvě úrovně závlahy, dva způsoby ošetření) byl realizován pokus pod fóliovým krytem, kde bylo snazší modelovat podmínky stresu z nedostatku vody. Každé opakování se skládalo ze šesti řádků dané varianty. Velikost jedné varianty byla 3,6 m2 a počet variant čtyři. Po sklizni proběhlo následné jakostní třídění podle normy ČSN 46 3163 na I. jakost a II. jakost. Ostatní sklizené rostliny byly označeny jako nestandard. Rovněž proběhlo stanovení vybraných obsahových látek (sušina, vláknina, antioxidační kapacita, obsah dusičnanů). Celková sušina byla stanovena vysušením vzorku při 105 °C do dosažení konstantní hmotnosti. Vláknina byla stanovena metodou oxidační hydrolýzy (FibreBag). Stanovení celkové antioxidační kapacity bylo provedeno metodou FRAP, výsledky byly vyjádřeny jako mg kyseliny galové na kg čerstvé hmoty (mg KG/kg). Ke stanovení obsahu dusičnanů byla použita iontově selektivní elektroda (výluh v 1 % roztoku síranu hlinitého).
Výsledky byly zpracovány ve statistickém programu “Statistica 9.0” (StatSoft Inc. 1984–2009), byl použit LSD test, pravděpodobnost na hladině p<0,05.

Výsledky a diskuze
Hodnocení sadby
Sadba byla v roce 2010 hodnocena 25. 6. Jak je patrné z grafu 1 a 2, inokulace přípravkem obsahujícím Glomus statisticky průkazně zvýšila všechny hodnocené parametry (průměr stonku, délku nadzemní a podzemní části, i hmotnost kořenů). Rozdíly byly zjevné rovněž vizuálně (viz obr. 2). Toto tvrzení se shoduje i s literaturou – Wu (2010) popisuje pozitivní vliv arbuskulární mykorizy na růstové parametry rostlin. Vyšší hmotnost kořenů po inokulaci odpovídá výsledkům Al-Karaki et al. (2001) popisující, že mykorizní symbióza pozitivně ovlivňuje tvorbu kořenů.

Hodnocení výnosových parametrů Kryt
Zjištěné průměrné tržní výnosy (I.a II.jakost) se v roce 2010 pohybovaly v rozmezí 17,8 – 33,1 t/ha. Glomus zvýšil výnos póru v I. jakosti (graf 3) ve srovnání s kontrolou, v optimální variantě o 77 % (průkazně), ve stresované variantě o 49 %. Obdobně u hodnocení tržního výnosu (I., II. jakost) vykazovala inokulace vyšší výnosy (u stresované o 49 %, u optimální o 47 %).
V roce 2011 byl sledován pozitivní vliv mykorizního přípravku v optimální a stresové variantě. V optimální variantě byl tržní výnos Glomus 63,2 t/ha, což představuje zlepšení oproti kontrole (45,8 t/ha) o 37 %. U stresové varianty se pohyboval tržní výnos póru Glomus okolo 42,2 t/ha, což představuje zlepšení oproti kontrole (31,7 t/ha) o 33 %. Tyto výsledky byly statisticky průkazné. Pozitivní vliv inokulace na růst a výnos zeleniny potvrzuje Bolandnazar et al. (2007), který sledoval vyšší výnos cibule u rostlin stresovaných nízkou dávkou závlahy.

a) Polní pokus
Zjištěné tržní výnosy se v roce 2010 pohybovaly v rozmezí 39,1 t/ha (varianta Glomus-stres) – 43,4 t/ha (varianta kontrola-optimum). V polních podmínkách nebylo vzhledem k průběhu počasí možné dostatečně simulovat stresové podmínky suchem, tudíž byl hodnocen pouze efekt ošetření Glomus. Z výsledků je patrné, že došlo k nepatrnému neprůkaznému zvýšení průměrného přepočteného tržního výnosu u varianty ošetřené Glomus z 37,2 na 38,4 t/ha (rozdíl 3,22 %).

Zjištěné průměrné tržní výnosy se v roce 2011 pohybovaly v rozmezí 19,4 t/ha (varianta Glomus-stres) – 29,9 t/ha (varianta kontrola-optimum). Výsledky z tohoto roku průkazně neprokázaly pozitivní vliv ošetření Glomus na výnos I. jakosti (viz graf 4), ani na celkový tržní výnos. Byl zjištěn průkazně vyšší výnos u optimální varianty, ve srovnání se stresovanou, což ukazuje, že byly zřejmě nastaveny dostatečné stresové podmínky. U stresované varianty vedla inokulace ke zvýšení výnosu o 7,5 %. U optimální varianty vedla inokulace ke snížení výnosu o 11,9 %.

Hodnocení obsahových látek
a) Kryt
V roce 2010 byl obsah sušiny 11,5 – 25 %. Vliv závlahy byl průkazný, obsah sušiny byl ve snížené závlaze vyšší. Vliv inokulace na obsah sušiny byl neprůkazný, ale v obou úrovních závlahy vyšší. Inokulace zvýšila obsah sušiny o 1 % (ve stresových) a o 9 % (v optimální závlaze). Obsah TAC se pohyboval v rozmezí 63 – 140 mg KG/k1. Vliv závlahy ani inokulace na TAC ani na obsah vlákniny nebyl zjištěn (inokulace zvýšila obsah vlákniny o 4,5 – 12 % viz graf 5).

V roce 2011 se pohyboval obsah sušiny v rozmezí 16,6 – 17,6 %. Vliv závlahy ani inokulace nebyl průkazný. Ve stresových variantách byl mírný nárůst obsahu sušiny. Obsah TAC se pohyboval v rozmezí 52 – 85 mg KG/kg. Vliv závlahy byl průkazný, obsah TAC byl vyšší u rostlin stresovaných. Vůbec nejvyšší obsah měly rostliny u stresované varianty ošetřené mykorizním přípravkem, a to až 85 mg/kg. Pozitivní vliv inokulace na obsah nutričních látek u rostlin popisuje Nell et.al. (2010), který sledoval zvýšení obsahu sekundárních metabolitů vlivem mykorizní symbiózy.

b) Pole
Výsledky v roce 2010 byly, stejně jako u výnosu, zpracovány bez zahrnutí faktoru závlaha. Pozitivní vliv inokulace byl zjištěn u sušiny, která se průměrně zvýšila z 14,4 na 15,1 % (vyšší o 5 %) a u obsahu dusičnanů, které byly průměrně sníženy o 18 %. Celkový obsah dusičnanů byl ovšem velmi nízký (62 – 104 mg/kg v čerstvé hmotě). U ostatních hodnocených parametrů (TAC, vláknina) vliv inokulace nebyl nezjištěn. Obsah TAC se pohyboval mezi 77 – 109 mg KG/kg, obsah vlákniny byl mezi 0,95 – 1,22 % v č.h.
Z výsledků v roce 2011 nelze vyvodit jednoznačný pozitivní vliv inokulace na hodnocené parametry. Obsah sušiny byl mezi 13,5 – 17,4 %. Kontrola vykazuje vyšší obsah sušiny než Glomus (o 11 % u stresované a o 18,4 % u optimální varianty). Průměrný obsah dusičnanů se pohyboval od 256 – 413 mg/kg v č.h. Glomus ve stresované variantě má více dusičnanů než kontrola (o 30,2 %), naopak Glomus v optimální variantě vedl k menšímu obsahu dusičnanů než kontrola (o 37,1 %). Obsah TAC byl stanoven v rozsahu 40 - 58 mg KG/kg. U stresované varianty má ošetření Glomus neprůkazně vyšší TAC oproti kontrole (o 17,9 %), naopak u optimální varianty má ošetření Glomus neprůkazně nižší TAC oproti kontrole (o 8,8 %). Obsah vlákniny byl v rozmezí 1,07 – 1,2 % v č.h. Kontrolní varianta má neprůkazně vyšší obsah vlákniny oproti Glomus (o 12,5 % u stresované varianty, o 11,3 % u optimální varianty).
Z výsledků práce Copetta et al. (2006), kde testovali mykorizní symbiózu na bazalce (Ocimum basilicum L. var. genoves) vyplývá pozitivní vliv Glomus mosseae na stimulaci růstu kořenů a stonků během prvních několika týdnů pěstování, nicméně tento stav netrval až do období sklizně. Po 63 dnech byla hmotnost stonku bazalky srovnatelná s rostlinami bez inokulace a kořenový systém byl dokonce průkazně menší. Zde by se dala najít jistá podobnost, kdy u sadby póru byl průkazně zjištěn pozitivní vliv inokulace, ale z výsledků polního pokusu již rozdíly nebyly patrné. Naopak u pokusu v krytu byly diference mezi inokulovanými a neinokulovanými rostlinami zřejmé až do konce vegetace.
Vyššího (neprůkazného) obsahu sušiny bylo dosaženo v krytu a na poli v roce 2010. Nicméně zvýšení zdaleka neodpovídalo publikovanému až 1,5 násobnému zvýšení obsahu sušiny u póru po inokulaci Glomus, jak uvádějí Sasa et al (1987). Z dalších hodnocených obsahových látek lze zmínit vlákninu, která byla po inokulaci v roce 2010 nepatrně vyšší (kryt). Průkazně došlo u inokulované varianty ke zvýšení hodnoty TAC v krytém pokusu v roce 2011. U dalších obsahových látek nelze vyvodit jednoznačný vliv inokulace.

Text a foto Ing. Tomáš Kopta, Ing. Ľudovít Nedorost, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down