Možnosti managementu nekrózy jasanu v městské zeleni

Nekróza jasanu vyvolaná patogenem Hymenoscyphus fraxineus poškozuje v ČR všechny typy výsadeb včetně městské zeleně. Mezi opatření, která mohou výrazně snížit dopad choroby v okrasných výsadbách, patří zejména snížení podílu jasanu, podpora tolerantních genotypů, kultivarů a druhů, reflektování ekologických požadavků hostitele a patogenu, využívání především více slunných, sušších a provětrávaných lokalit pro výsadby, minimalizaci stresu, respektování minimální vzdálenosti výsadeb, eliminaci infekčního inokula na lokalitách (odstraňování opadu), snížení vzdušné vlhkosti (kosení, křoviny apod.), opakovaná kontrola rozsahu poškození a optimální provádění zdravotního a bezpečnostního řezu, prosvětlení korun a minimalizaci přílišného redukčního řezu.

Nekróza jasanu je široce rozšířené nebezpečné houbové onemocnění obou našich domácích druhů jasanu – j. ztepilého (Fraxinus excelsior) a j. úzkolistého (F. angustifolia) způsobené patogenem Hymenoscyphus fraxineus (nepohlavní stadium Chalara fraxinea). Toto onemocnění mívá často fatální následky pro napadené jedince i celé porosty. V ČR dominující jasan ztepilý je charakteristický extrémně širokou ekologickou valencí a snadným šířením, čemuž odpovídá nejen jeho distribuce na území ČR, ale i nejrůznější způsoby jeho použití – od lesnictví až po okrasné výsadby ve městech. Jednou z oblastí, která je do jisté míry opomíjena při tvorbě ochranných opatření, jsou výsadby mimo les, zejména výsadby v sídlech. Dřeviny v těchto výsadbách mají celou řadu specifických funkcí od ochranné, ekosystémové až po estetickou a krajinotvornou. V intravilánech obcí jsou to zejména velmi důležité funkce, jako je např. klimatická (ochlazování, vlhkost vzduchu), ochranná (hluk, prach), rekreační a estetická (okrasná zeleň včetně parků) apod., které bývají chorobou významně postiženy. Pro vegetaci mimo les je ovšem často typické poměrně nepříznivé prostředí pro patogen (dáno mj. obvykle nižší vlhkostí prostředí), tedy možnost uplatnění širší škály opatření, kterými lze proti patogenu bojovat. Šíře opatření je pak ovlivněna i vyšší ochotou investovat do ochrany a péče o městskou zeleň.*

Text a foto

Mgr. Karel Černý, Ph.D.,

Ing. Ludmila Havrdová, Ph.D.,

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

Celý článek si můžete přečíst v časopisu Zahradnictví č. 11/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *