15.04.2021 | 08:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Možnosti i hranice šlechtění trav na odolnost vůči stresu

Trávy z čeledi Poaceae slouží jako základ výživy přežvýkavců a v posledních letech stále více pro zakládání nezemědělsky využívané zeleně různého typu, jsou velmi významnou skupinou rostlin využívaných člověkem. Na severní polokouli se pro dva tyto základní účely využívají trávy mírného pásma (cool season grasses) označované také jako C3 druhy. S ohledem na změnu klimatu se však i zde začínají využívat i některé teplomilné druhy (warm season grasses, C4), výhradně však pro trávníkářské (např. Zoysia japonica aj.) a zčásti pro energetické účely (např. Miscanthus sp.).

V Evropě a severní Americe se využívá v pícninářství a trávníkářství kolem 30 druhů trav. Některé z nich (bojínek luční) slouží pouze jako pícnina, jiné (psinečky) nachází své uplatnění výhradně v trávníkářství, jiné druhy mají využití kombinované (jílek vytrvalý). V českém pícninářství a trávníkářství se můžeme v současnosti setkat s dvaceti druhy trav (jejich počet kolísal v posledních deseti letech od 19 do 25). Ty jsou také u nás množeny na semeno. Jedná se o následující druhy: bojínek luční, jílek hybridní, jílek mnohokvětý italský, j. m. jednoletý, jílek hybridní, Festulolium, kostřava červená, k. drsnolistá, k. luční, k. rákosovitá, lipnice hajní, l. luční, ovsík vyvýšený, poháňka hřebenitá, psárka luční, psineček obecný, p. veliký, srha laločnatá a trojštět žlutavý.

Význam trav a cíle šlechtění

Jsou trávy minoritními, a tedy méně významnými rostlinnými druhy využívanými člověkem? Nikoliv, jejich význam je kombinovaný – jsou jak významnou zemědělskou komoditou, tak výrazně ovlivňují environmentální složku života. Podle zprávy ČSÚ (k 31. 5. 2020) je v ČR 990 000 ha trvalých travních porostů (28 % zemědělské půdy). Hrabě et al. (2009) dále uvádějí, že k tomu je třeba připočíst 466 000 ha tzv. mimoprodukčních ploch se zastoupením pravidelně ošetřovaného trávníkového pokryvu o výměře 171 000 ha. Jedná se nejen o plochy rekreačního, komunálního a sportovního charakteru, ale i o ozelenění dálničních a silničních staveb, vodních toků, nádrží aj. Obnovu starších porostů a zakládání nových pícninářských i neprodukčních porostů pokrývá převážně domácí produkce semen, vyráběná v současnosti na ploše 10 000 ha.

Přes jejich nesporný význam začalo zlepšování jejich vlastností, tedy šlechtitelský proces, ve srovnání s ostatními plodinami, poměrně pozdě. Šlechtění trav, s ohledem na jejich primární využívání v pícninářství, se zprvu zaměřilo na zvýšení výnosu zelené a suché hmoty. Teprve později se šlechtění trav orientovalo na zlepšení kvalitativních vlastností, jako např. obsah cukrů, stravitelné sušiny atd. Počátky získávání travních odrůd, resp. populací s odlišnými vlastnostmi lze datovat nejdříve do 18. stol. Pozornost anglických, dánských a německých pracovišť byla zaměřena v převážné míře na jílky, srhu laločnatou, později na kostřavu luční (Chmelař et Nádvorník 1923). Tvorba travních odrůd se specifickými vlastnostmi, nutnými pro využití v nezemědělské sféře – v trávníkářství – začala ještě později (pravděpodobně až ve 20. stol.).

Text a foto doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.,

Spolek pěstitelů travních a jetelových semen, Zubří

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2021 s tématem Realizace a údržba zeleně.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down