V první polovině listopadu se konalo 9. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou pořádané ZO ČSOP Koniklec. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura v uličním prostoru: od detailu k údržbě. Konference se konala v Orea hotel Angelo v Praze 5 za účasti 126 přítomných a 99 připojených online.
V úvodním slovu Linda Stuchlíková, ředitelka Odboru adaptace na změnu klimatu, Ministerstvo životního prostředí ČR , zasadila do širší roviny pojem adaptace na změnu klimatu a poukázala na důležitost zelených a modrých prvků jakožto přirozené klimatizace. MŽP je lídrem adaptace na změnu klimatu na národní úrovni a vytvořilo Národní adaptační strategii a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Z těchto dokumentů vyplývá řada úkolů a opatření pro jednotlivá ministerstva, kde na čelním místě jsou opatření v sídlech. Plní se ekonomické úkoly (např. dotační tituly Dešťovka či Obnova sídelní zeleně), ale nepovedlo se zatím zrušit výjimky ze zpoplatnění odvádění srážkových vod do kanalizace. Ve vodním zákoně byla dána vyšší priorita akumulaci a využívání dešťové vody oproti jejímu odvádění kanalizací. Snahou MŽP bude zrovnoprávnit MZI s ostatní infrastrukturou v sídlech.
Život s vodou na Praze 5 představili Milan Vrkoč, radní pro veřejný prostor a životní prostředí MČ Praha 5, a Lukáš Tůma, vedoucí Odboru veřejného prostranství a zeleně MČ Praha 5. Radní uvedl, že zatímco ještě před rokem byla ve Strukturálním plánu pouze jedna věta o HDV, dnes se plán přepracovává a bude v něm počítáno s MZI. Lukáš Tůma pak hovořil o projektu parku Motolka, kde bude využívána dešťová voda, a o dalších výzvách pro Prahu 5, zejména revitalizaci zatrubněného Motolského potoka, který bude odkryt, budou vytvořeny meandry, suché poldry, u budov budou dešťové nádrže na zachytávání vody ze střech a závlahu zeleně. Potok a rybníky budou sloužit k rekreaci i ke koupání, naučné stezky budou informovat o biodiverzitě a vlivu vody na klima. Závěrem účastníky pozval, aby si přišli projekt prohlédnout do Výstavní síně Prahy 5.
David Stránský, vedoucí Katedry vodního hospodářství obcí Fakulty stavební ČVUT v Praze a předseda Asociace pro vodu ČR (CzWA), jako každoročně informoval o Aktualitách k hospodaření s dešťovou vodou v ČR . Novelizují se dva pro obor důležité právní předpisy: evropská Směrnice o čištění městských odpadních vod z r. 1991 a Vyhláška č. 501/2006 Sb. Ve Směrnici je nově kladen důraz i na výrazné snížení látkového znečištění z odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci. Prostředkem k němu jsou integrované plány hospodaření s odpadní vodou (de facto generely odvodnění), které budou muset být postupně zpracovány pro aglomerace nad 10 tis. EO do roku 2040.
Důležité je, že Směrnice uvádí i priority opatření pro snížení přepadů z odlehčovacích komor, kdy na prvním místě jsou preventivní opatření ke snížení vtoku neznečištěných srážkových vod do stokové sítě, což jsou opatření MZI, na druhém místě optimalizace stávající infrastruktury vč. jejích retenčních prostor, a na třetím pak změna současné infrastruktury či vybudování nové (se zapojením MZI). Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. bude nově uvedeno, že stavba musí splňovat požadavky na hospodaření se srážkovými vodami a zachycení znečištění srážkových vod v souladu s požadavky normy, což bude nová norma vzniklá spojením ČSN 75 9010 a TNV 75 9011.
Tvorbou veřejných prostranství se zabývaly Martina Bauerová a Barbora Lišková z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Ukázaly, jak se mění požadavky na veřejný prostor a jak je kvalitní veřejný prostor definován (veškerá doprava, prostupnost prostoru, dostupnost k němu, pobytové kvality a řada dalších aspektů). Uvedly i negativní příklady při tvorbě veřejného prostoru (různá zábradlí, překážky, protihlukové stěny, nevhodné materiály, rušivé prvky…). Na schématu správcovství/vlastnictví ukázaly, co vše a s kým je nutno při tvorbě veřejného prostoru projednat.
V další části se věnovaly Manuálu tvorby veřejných prostranství HMP, v němž jsou řešeny i vegetační prvky. Důležitými materiály jsou Městský standard plánování, výsadby a péče o uliční stromořadí jako významného prvku MZI pro adaptaci na změnu klimatu a podklad pro výsadbu do strukturálního substrátu aplikující švédské zkušenosti. Na závěr představily několik aktuálně probíhajících projektů. Nejdůležitějším z nich je rozsáhlý projekt zklidnění magistrály, kde je kladen velký důraz i na zeleň a na prostupnost území. Hospodařit s dešťovou vodou se nově bude i na rekonstruovaném Karlově náměstí. Na Rohanském ostrově zase vznikne protipovodňový park.
Zdroj: www.pocitamesvodou.cz
Foto: Zuzka Havlínová
