30.06.2021 | 01:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Moderní technika pro sklizeň kořenové zeleniny

Kořenová zelenina zahrnuje několik významných druhů, jako jsou mrkev obecná, petržel kořenová, pastinák setý, ředkev setá, ředkvička setá, celer bulvový, křen selský, řepa salátová aj., které mají vhodné předpoklady pro velkovýrobní produkci. Z hlediska celkového rozsahu sklizňových ploch je kořenová zelenina v podmínkách ČR pěstována na ploše přesahující 2200 ha, což představuje 16 % z celkové velikosti sklizňových ploch u všech druhů zelenin.

Zvolený způsob sklizně a výběr vhodné sklizňové techniky je u kořenové zeleniny ovlivněn pěstovaným druhem, velikostí sklizňových ploch a způsobem dalšího využití či zpracování. Z hlediska organizačního zajištění může být sklizeň realizována jako částečně nebo plně mechanizovaná. Částečně mechanizovaný způsob sklizně se vyznačuje vysokou pracností, která činí až 600 h/ha. Principem sklizně je uvolnění rostlin pomocí podorávací radlice uchycené na traktoru. Pro vyorávání svazkované mrkve je nutné použít vyorávací radlici, které nepoškozuje nať ani kořen. Vhodné jsou bočně uchycené radlice. Rozhodující je v tomto směru nastavení správné pracovní hloubky, která činí až 0,25 m. Po uvolnění následuje ruční vytahování jednotlivých rostlin za nať, čištění příp. praní kořenů a svazkování do svazků o potřebné velikosti pomocí gumiček. Svazky rostlin jsou zpravidla ukládány do PE přepravek a přepravovány k finalizaci na posklizňovou linku.

Plně mechanizovaná sklizeň je v současnosti realizována ve dvou variantách sklizňových postupů buď jako dvoufázová nebo jako jednofázová a provádí se s využitím speciálních sklízecích linek nebo sklízecích strojů. Při dvoufázovém způsobu sklizně dochází v první fázi k likvidaci natě, na kterou ve druhé fázi navazuje vyorání kořenů a jejich následný sběr a odvoz. Likvidaci natě lze provézt několika způsoby, rozšířený je způsob odstranění natě pomocí žacích strojů s cepovým ústrojím. Cepové ústrojí tvoří nožový rotor s vodorovnou osou rotace, nesený v požadované výšce nad úrovní terénu. Žací nože – cepy, jsou na rotoru volně zavěšeny a při rotačním pohybu rozbíjí části natě na malé segmenty s jejich následným rozptýlením po povrchu sklízeného pozemku. Jiné řešení představuje využití systému pilových kotoučů se svislou osou rotace, poháněných pomocí hydromotorů, které v nastavené výšce provedou odstranění natě, podle potřeby společně s hlavovou částí kořenů. Následuje vyorávání odnatěných kořenů pomocí vyorávacího stroje, a to v několika řádcích současně nebo v celém profilu záhonu. Směs půdy a kořenů je postupně přivedena na prutový prosévací dopravník a z něho vynášecím dopravníkem do zásobníku stroje nebo do přepravních obalů uložených na ložné ploše vedle jedoucího dopravního prostředku. Tato technologie sklizně je určena ke sklizni produktu pro průmyslové zpracování, stroje se vyznačují vysokou výkonností (0,3–0,6 ha/h) a zpravidla nižší šetrností vůči sklízenému produktu.*

Text prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici

Obrázky prospekty výrobců a uživatelů, archiv autora

Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 7/2021 s tématem měsíce Zelinářství.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down