10.05.2006 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Množení dřevitých pivoněk

Pivoňka křovitá patři k nejpodivnější květině, u které se dosud nepodařilo důkladně vniknout do složité genetické a biologické stavby a úspěšně zvládnout reprodukční technologii. Rozmnožování dřevitých pivoněk dělením se u nás neprovádí. Mnohem více se využívá způsob množení semenem, hřížením, kopčením a roubováním.

V posledních deseti letech můžeme zaznamenat zvýšený zájem o opětovné pěstování dřevitých pivoněk na našich zahradách. Zájem je větší než nabídka rostlin z naší produkce, a proto se poptávka částečně řeší dovozem ze zahraničí, především z Číny. Jedná se o dřevité pivoňky na vlastních kořenech množené dělením. Rozmnožování dělením se u nás neprovádí, protože by to nejprve vyžadovalo založit pravokořennou matečnicí pivoněk. Z hlediska výtěžnosti i doby trvání než jsou rostliny schopné prodeje je nevýhodné množení dřevitých pivoněk dělením. Roubovaná rostlina potřebuje k vytvoření vlastních kořeny aby mohlo dojít k rozdělení keře, obvykle deset let. Zakořenění u pravokořenných pivoněk trvá čtyři až pět let. Podle velikosti a stáří rostliny získáme od 5 do 10 oddělků různé velikosti, síly a stupně zakořenění. Rostliny vy třídíme, slabé vysázíme volně do pařeniště, silnější do kontejnerů. Dělením množí pivoňky především v Číně.

Množení semenem
Množení dřevitých pivoněk semenem používáme při hybridizaci s cílem získat rostliny nových barev a tvarů i vlastností. Semenem množíme hlavně botanické druhy, které poskytují největší množství semen. U kultivarů pivoněk s květem jednoduchým, poloplným i u některých plných, kde jsou vyvinuté prašníky i pestíky dochází po samovolném opylení k tvorbě semen. Dobře vyvinutých semen je velmi málo, většinou jsou měchýřky prázdné. Závisí to na kultivaru, typu květu a hlavně na opylovacích podmínkách v době květu. Dobře vyzrálá semena dřevitých pivoněk mají černou, případně tmavě hnědou barvu, jsou nepravidelně oválná až oble hranatá. Semena po vyjmutí z měchýřků lepí (kresba č. 9). Po omytí ve vodě nebo v slabém roztoku hypermanganu je osušíme a uchováme je v igelitovém sáčku až do výsevu v chladné místnosti. Nejlépe bezprostředně po vyluštění semena stratifikujeme ve směsi perlitu, písku a rašeliny a uchováváme při teplotě 4 – 6 °C do doby výsevu. Semena vyséváme na jaře do pařeniště pod sklo do propařené, propustné, písčitohumózní půdy.
Sejeme do 3 cm hlubokých rýh do kterých pokládáme jednotlivá semena 5 cm od sebe. Rostliny koncem léta přesadíme do hlubokých kontejnerů. Během dvou let získáme prodeje schopné rostliny. Dřevité pivoňky vypěstované ze semen začínají kvést obvykle pátým rokem.

Kopčení
Dřevité pivoňky lze množit i kopčením. Keř rok předtím brzy na jaře hluboko seřízneme, aby vyrostly mladé výhony. V dalším roce na jaře keř zasypeme humózní půdou do výšky 20-30 cm. Každý výhon musí být pečlivě zasypán zemí, jinak dochází ke špatné tvorbě kořínků. Nakopčená zem se dle potřeby během vegetace udržuje dostatečně vlhká. Po dvou letech výhony zakoření a na podzim nebo lépe na jaře příštího roku se odstřihnou a dopěstují v kontejnerech.

Hřížení
Obdobou kopčeni je hříženi při kterém vhodné mladé větve ponoříme kolem keře do vyrytých rýh, přiháčkujeme a zasypeme kyprou humózní půdou do výšky 15 cm a během vegetace zem několikrát přisypáváme až vznikne hrůbek o výšce 30 cm. Po dvou letech větve zakoření, po odděleni na jaře se nasází do kontejnerů a do podzimu získáme dostatečně silné, prodejné rostliny. Rozmnožováni dřevitých pivoněk dělením, kopčením a hřížením jsou způsoby značně zdlouhavé, a proto se v našich okrasných školkách nepoužívají. Přestože existuji i další vegetativní způsoby, zůstává roubováni při množení kultivarů dřevitých pivoněk jedinou metodou prováděnou u nás v okrasném školkařství.

Srůst roubů ovlivňuje preciznost práce
Reprodukce u dřevitých pivoněk je složitější protože se v našich školkách tradičně roubuje na kořeny bylinné pivoňky Paeonia lactiflora – pivoňka velkokvětá. Procento srůstu roubu s touto podnoži bývá obvykle nízké, kolem 50%, často to bývá i méně. Tato nízká hodnota srůstu roubu s podnoži bývá zaviněna celou řadou příčin, např. inkompatibilitou některých kultivarů s podnoží, špatně vyzrálé rouby s nedostatečně vyvinutými očky, nepřesný řez roubu nebo podnože, nepevný úvazek, vniknutí vody mezi roub a podnož, chybném zamazáni voskem, napadené rouby Botrytis atd. Ve specializovaných zahradnických podnicích v zahraničí zabývající se množením dřevitých pivoněk, používají pro roubováni kořeny Paeonia delavayi – pivoňka Delavayova. Zjistilo se, že míra úspěšnosti srůstu roubu s podnoží je u této pivoňky až 90 %. Pivoňka křovitá patři k nejpodivnější květině, u které se dosud nepodařilo důkladně vniknout do složité genetické a biologické stavby a úspěšně zvládnout reprodukční technologii. Potřebné kořeny pro roubováni se získávají ze silných mladších rostlin pivoňky bělokvěté – Paeonia lactiflora nebo dřevité pivoňky Paeonia delavayi. Pivoňka bělokvětá se množí dělením trsů a pivoňka Delavayova i dělením, nejčastěji podzemními stolony a výsevem semen.

Roubování na kořeny
Kořeny na roubování získáme vyrytím celé rostliny z které opatrně odřežeme křehké a masité kořeny a vytřídíme na zdravé, dostatečně silné a nepoškozené. K roubování používáme kořeny o délce 10 – 12 cm o sile palce t.j. asi 20 – 25 mm s postranními kořínky (kresba č. 1). Kultivary dřevitých pivoněk roubujeme během zimy od ledna do března za předpokladu, že máme k dispozici skleník. Častěji se používá pozdně letní termín roubováni, což je od počátku srpna.do první dekády září a k tomu nám postačí pařeniště. V tomto případě se volí roubování na široký a mělký klín na dolním konci tupou špičkou zakončený (kresba 1). Boční řez na obou stranách podnože nesmí oddělit korovou část od části dřevní. Špatné spojení a vykrytí výřezu na roubu a podnoži způsobuje ztráty pří srůstu roubovanců (kresba č. 3, 4, 5). Jednoleté olistěné výhony, které se vybírají pro roubování musí být dostatečně silné, dobře vyzrálé, zdravé, s dokonale vyvinutými očky. Pro roubování se používají části dřeva s 1 očkem a u vrcholových, kde jsou internodia krátká, se řežou rouby se 2 i více očky (kresba 6). Při neopatrném sázení nebo zakládání roubovanců, u kterých se ponechávají listy s dlouhými řapíky, může dojít k vylomení roubu. Výhony určené pro roubován rozstřiháme na části s jedním očkem tak, aby nad každým očkem zůstal 10-12 mm dlouhý čípek a pod očkem dostatečná délka dřeva pro klínovitý řez (kresba č. 7). Kořeny podnožové pivoňky po vyrytí ze země důkladně a opatrně opereme ve vodě, abychom nepolámaly postranní kořínky. Necháme je ve stínu krátce okapat a poté je namočíme do slabého roztoku hypermanganu na dobu asi 30 minut. Kořeny nesmí za- vadnout, proto je uchováme v chladnu zabalené ve vlhké tkanině nebo polyetylenové folii. Podobně i rouby vykoupeme v roztoku hypermanganu a zabalíme do vlhké tenké látky a vsuneme do mikroténového sáčku. Lepší výsledky dosahujeme, když použijeme ke štěpování čerstvě nařezané rouby. Třeba i kratší skladování roubů 1 – 2 dny může zhoršit výsledek srůstu roubu s podnoží. K vázání roubů se používá roubovací elastické pásky z PVC a řezné rány se zamažou štěpařským voskem nebo je lépe, když se celá řezná část včetně roubu namočí do speciálního parafinu Revilan, který zároveň působí proti plísním a houbám (kresba č. 2). Kořen s roubem musí zůstat pevně spojen až do příštího roku, nejlépe až do doby výsadby na trvalé stanoviště. Roubovanci se buď ihned vysází do hlubokých pivoňkových kontejnerů 12 cm širokých a 18 cm hlubokých nebo se založí do pařeniště. Roubovance nahrnkujeme do směsi dobrého kompostu s rašelinou a pískem v poměru 2:1:1. Dbáme na to, aby očko s místem řezu na podnoži přišlo pod povrch zeminy v kontejneru ( kresba č. 8). Zeminu můžeme ještě pokrýt vrstvičkou říčního písku. Rouby pivoněk přirostou v uzavřeném pařeništi za 4 – 6 týdnů. Stejnoměrnou vlhkost udržujeme rosením a teplotu regulujeme stínováním. Roubovance, které jsme z nedostatku místa pouze založili do písčitorašelinného substrátu do pařeniště, ošetřujeme stejně, t.j. rosíme a stíníme. Za 6 týdnů je už možné pozorovat první známky zvětšování narašených oček a v té době začínáme mírně větrat. Koncem září se přirostlí roubovanci vysadí do hlubokých a úzkých kontejnerů naplněných směsí kompostu, rašeliny, písku a umístíme je do jara v hlubokém pařeništi dostatečně chráněném proti promrznutí, nebo je uložíme v bezmrazé, ale chladné, světlé i větratelné místnosti. Další možnost je, že se ujmuté pivoňky založí v bezmrazém prostředí, kde zůstanou až do jara. V březnu je vysadíme do kontejnerů a pozvolna otužujeme, protože začínají brzy rašit. Dřevité pivoňky se pěstují v kontejnerech 2 – 3 roky. Pro výsadbu na trvalé stanoviště jsou nejvhodnější minimálně dvouleté rostliny. Lépe je vysazovat starší s více výhony, výhradně předpěstované v kontejnerech.

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down