Greenpeace vyzývá k paušálnímu zákazu těžby ve státních lesích starších 120 let. Takové opatření však nemá oporu v žádném odpovědném a odborném přístupu k péči o lesy a o krajinu. Bylo by navíc v přímém rozporu s principy trvale udržitelného lesnického hospodaření, jak jej v minulosti definovaly mezinárodní konference o ochraně lesů a životního prostředí. Rozumíme obávám a potřebám chránit naše lesy, což Ministerstvo zemědělství i Lesy České republiky dělají. Není ale dobré podléhat panice, ani poplašným zprávám, které vzbuzují strach.
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, ke které se ČR hlásí, formuluje potřebu ochrany starých lesů, ke které se Česko zavázalo. V této souvislosti však jde o „primary forests“ a „old-growht forests“, tedy lesy člověkem dlouhodobě málo dotčené, s vysokou biologickou hodnotou a velkou mírou přírodnosti, které mají „paměť přirozených lesů“. Pojem „staré lesy“ tak nesouvisí s věkem jednotlivých stromů. Tyto lesy jsou v České republice chráněny v rámci chráněných území. Nelze je zaměňovat za lesní porosty běžného hospodářského lesa starší 120 let.
K zásadám trvale udržitelného lesnického hospodaření se přihlásila naprostá většina evropských zemí a takto formulované hospodaření je základním evropským konceptem lesnictví. Není nám známo, že by některá z evropských zemí přistoupila k plošnému zákazu těžby dříví v lesních porostech starších 120 let. Plošný zákaz takových těžeb by prakticky znemožnil obnovní těžbu dříví jako nejvýznamnější trvale udržitelné suroviny, znemožnil by tolik potřebnou přestavbu vnitřní i vnější prostorové úpravy stávajících rozsáhlých stejnověkých monokulturních nebo druhově chudých lesů.
Hlavním a společným tématem státu i ekologické organizace Greenpeace jsou porosty starší 120 let ve Východním Krušnohoří. Nejlepší péči o ně zajistí aktivní a citlivý lesnický management, ke kterému se současné vedení Lesů ČR trvale hlásí. Jde o šetrnou obnovu lesů na principech lesa trvale tvořivého (Dauerwald), jak se už řadu let v oblasti děje, a dále podporu biologické rozmanitosti. Tyto principy existují v lesnické praxi již přes 200 let a jsou pro ochranu biodiverzity a současného zajištění socioekonomických funkcí lesů nejvhodnější.
Proto lesníci v porostech vyznačují biotopové stromy, které se nebudou kácet a které dají příležitost k životu hmyzu, houbám a dalším mikroorganismům. Do konce příštího roku vznikne v oblasti i síť bezzásahových území určených pouze k vědeckému pozorování samovolných přírodních procesů a k ochraně starých porostů. První z nich vyhlásily Lesy ČR 20. září 2023.
Důležitá je ale také bezpečnost. Porosty totiž ročně navštíví desítky tisíc lidí, a na sedmdesátikilometrové hranici přiléhají k soukromým pozemkům, domům, bytovým domům i podnikatelským objektům. Případům ohrožení zdraví a majetku musí správce porostů předejít, a protože jde o staré stromy, ty se často vyvrátí nebo zlomí bez viditelných vnějších defektů. Případy poškozených domů, aut i majetku řeší Lesy ČR několikrát ročně.
Požadovaná plošná bezzásahovost tak k našemu společnému cíli nepřispěje, a to nejen kvůli zmíněné bezpečnosti, ale i proto, že by nebylo možné zachovat současný stav porostů. Les je živý organismus a neustále se vyvíjí. Je potřeba vnímat odborný názor a nezříkat se diskuse. Žádné dogma totiž lesům nikdy neprospělo a neprospěje.
Zdroj: MZe
