Čeští a rakouští lesníci si budou sdílet informace o aktuální situaci na obou stranách hranice. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších expertních pracovišť pro ně chystají manuál, jak se chovat v rizikových situacích, jako je například kůrovcová kalamita. Sucho, vítr, oheň ani kůrovec totiž neznají hranice a včasný zásah je pro snížení rizika nebo třeba omezení šíření kůrovce klíčový. Menší vlastníci přitom ani neví, kde základní informace o lese hledat. To se týká jak informací o současných a potenciálních rizicích, tak situace, jak se chovat, když nastane kalamita.
„Malí vlastníci jednoduše nejsou odborníci a nemají finance na specialisty. Často ani nevědí, na jaké dotace mají nárok, kde hledat informace o současných a potenciálních rizicích a na koho se obrátit s dotazem ohledně možných doporučení a řešení,“ uvedl Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, podle kterého jedinečnost manuálu spočívá v jeho stručné ucelenosti a zprostředkování všech potřebných informačních zdrojů na jednom místě. Nabízí také možnost srovnání praxe a legislativy na obou stranách hranice.
Vlastníci lesů v manuálu ještě letos najdou přehled aktuálních a potenciálních rizik v dotčených regionech i doporučení preventivních opatření. „Velice aktuální jsou také informace o tom, co dělat po kalamitě, jakým způsobem se chopit obnovy lesa s ohledem na konkrétní přírodní a klimatické podmínky dané lokality s cílem přechodu od tradičního lesa věkových tříd k lesu trvale tvořivému. Jinými slovy se vlastníci naučí pěstovat druhově, věkově a strukturně bohatý les,“ uvedl Pokorný. Manuál nabízí také srovnání systémů finančních podpor do lesnictví a lesního hospodářství v České republice a Rakousku. U našich sousedů funguje přesná cílenost finančních podpor na řešení konkrétních problémů. Příkladem je náhrada za zničený lesní majetek kalamitou, zakládání pestrých a odolných porostů včetně managementu smrku, prevence a kontrola lesních požárů a další.
Zajímavostí je, že v Rakousku v některých oblastech platí proti ČR jiný legislativní rámec. Všechny lesy podléhají úřednímu dozoru, úřady kontrolují plnění všech exekutivních a legislativních regulí. Pokud vlastníci lesů nedbají předpisů, mají úřady pravomoc provádět okamžitě možná či nezbytná bezpečnostní opatření, a ty pak vlastníkovi naúčtovat. Ten, kdo nedodrží předepsaná opatření k ochraně lesa a dopustí se přestupku, může dostat pokutu až do 7270 euro nebo dokonce nepodmíněný trest až do délky trvání čtyř týdnů.
Lesnický manuál je koncipován tak, aby příliš nezahlcoval obecnými informacemi, ale naopak poskytl jasné informace a doporučení podle stanoviště, dřeviny, nejpravděpodobnějšího ohrožení, velikosti majetku, jak z pohledu prevence, akutních kroků a opatření, tak následné obnovy včetně finančního a ekonomického hlediska jednotlivých opatření. „Manuál má uživateli ušetřit čas a snáze se zorientovat v dané problematice, odpovědět na jeho otázky a poskytnout doporučení pro konkrétní typ lesa či rizika,“ říká vědec.
Vědci chystají také web, na kterém budou vlastníci lesa s odborníky sdílet informace o aktuálních a potenciálních hrozbách, zveřejní také síť demonstračních a provozních ploch pro přeměnu a přestavbu lesů, které bude možné v případě zájmu navštívit a konzultovat informace s místním revírníkem.
Situace poškození lesů zejména v příhraničních oblastech České republiky a Rakouska trvá již několik let. „Pro vlastníky, správce lesů a další zúčastněné instituce je to velký společenský a hospodářský problém, ovšem i výzva. V průběhu řešení se ukázalo, kolik dílčích místních opatření vedoucích k řešení kalamity ovlivňuje lesy, a to i na druhé straně hranice, a jak by se krize v lesním hospodářství mohly v budoucnu efektivněji řešit lepší výměnou a sdílením informací,“ dodal Pokorný.*
Zdroj: TZ MENDELU
