Kvalita slovenských vín se v posledních letech výrazně zlepšila a zejména bílá vína jsou mnohdy na vyšší úrovni, než od zahraniční konkurence. Hlavním důvodem je především vstup kapitálu a otevření se světu.
Vinaři si začali uvědomovat potřebu vyšší kvality a ve srovnání se zahraničním průměrem jsou již špičková slovenská bílá vína lepší a rovněž levnější. Červená vína naopak v kvalitě za zahraničím zaostávají, což je způsobeno zejména podmínkami pro jejich pěstování.
Slovenská bílá vína jsou svěžejší, expresivnější, mohou mít více ovocných vůní a v neposlední řade kyselinykurencí. Slovenská vína jsou si podle Fedora Malíka podobná s moravskými.
Slovenští vinaři hospodaří přibližně na 17 000 hektarech rodících vinic. Evropská unie povolila pěstování na více než 21 000 hektarech. Některé vinice jsou ale podle znalců dosti zanedbané, se starými nebo poškozenými kmeny. V roce 2004 se v zemi urodilo podle oficiálních odhadů zhruba 61 000 tun hroznů a výrobci z domácích produktů vyrobili v sezóně 2003/2004 přibližně 515 000 hektolitrů vína. Země ale ve výrobě není soběstačná a více vína dováží, než vyváží. Spotřeba vína na obyvatele v posledních letech mírně klesala a Slováci ročně vypijí zhruba deset litrů vína oproti přibližně 12,5 litrům v roce 1997. Více než 80 procent výroby tvoří bílá vína - zejména Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Rulandské bílé a Chardonnay. Mezi modrými odrůdami převládá Frankovka a Svatovavřinecké. Země se dělí na šest vinohradnických oblastí.
