Kryptomerie japonská, stálezelený jehličnan pocházející především z Japonska a částečně i z Číny, který v domovině dorůstá výšky mezi 30–50 m. V Japonsku je národním stromem.
Jehlice jsou srpovitě zahnuté, šídlovité a kýlnaté. Na větvičkách jsou uspořádány v šroubovici. Přes zimu se mohou měnit z temně zelených odstínů až do bronzových barev. Toho se někdy využívá u kultivarů. Samčí šištice jsou hnědočervené, nahloučené na koncích postranních větviček. Samičí, jsou postaveny jednotlivě na koncích jednoletých výhonů. Jsou kulovité až „strboulovité“ a postupně dřevnatí a mění barvu ze zelné do červenohnědé. Dosahují velikosti mezi 1–3 cm. Dozrávají hned v prvním roce. Podpůrné šupiny mají nazpět ohnutý osten. Semenná šupina je 3–6zubá. Má překvapivě velmi lehké dřevo.
Historicky by se dala zařadit mezi živoucí fosilie. Na planetě se vyskytovala už v období Jury, tedy před 208–144 miliony lety. Unikátní je také v tom, že se jedná o monotypický rod, tedy že zahrnuje pouze jediný druh. Porosty kryptomérií mají v jejich domovině mnoho podob a pro evropského cestovatele působí až bizarně. Jednak jsou to produkční monokulturní lesy, podobně jako u nás ty smrkové. Pro Japonce je totiž jednou z nejdůležitějších lesních hospodářských dřevin a navzdory lehkému dřevu má všestranné použití. Dále jsou to staré exempláře a stromořadí v blízkosti chrámů a historických poutních míst. V poslední řadě jsou to i původní lesní porosty v národních parcích s mohutnými exempláři. Nejvýznamnější je asi les u města Nikko.
Nejčastější přirozený výskyt kryptomerií v Japonsku je v nadmořských výškách 600–1200 m n. m. Měně častěji se může vyskytovat v nadmořské výšce nad 2000 m n. m. Nejhezčí porosty jsou v oblastech s vysokým ročním úhrnem srážek (1000–3000 mm) a průměrnou roční teplotou mezi 8–16 °C. To jsou oproti podmínkám v Česku odlišné faktory. Jen pro srovnání, průměrná teplota v ČR je 5–10 °C a průměrný roční úhrn srážek je mezi 410–1700 mm/rok, podle oblasti. Ideálním místem pro jejich pěstování jsou pak chráněné lokality v oblastech s vyššími úhrnem srážek. Ovšem, ani jinde v česku není s jejich pěstováním zatím problém. Ten se však může projevit zejména u nízkých kultivarů v suchých horkých dnech, podobně jako jsme to sledovali v pražské Troji. Zde se dřeviny mohou začít pálit a je vhodné je stínit zelenou stínovkou nebo jim dopřát už při výsadbě bloudivý stín.
Text a foto Bc. Tomáš Vencálek kurátor dřevin mírného pásma, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Úvodní foto: Cryptomeria japonica Little Champion
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2024
