21.06.2022 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kořenění odrůd jabloně v kultuře in vitro

Cílem práce bylo nalezení vhodných metod pro kořenění odrůd jabloně Selena, Jonagored a Šampion v podmínkách in vitro kultury. Porovnávali jsme účinek tří auxinů: kyseliny indol-3-octové, kyseliny 1-naftyloctové a kyseliny indol-3-máselné, ve fázi indukce vývoje kořenů. In vitro kořenění bylo indukováno všemi třemi auxiny. Největší podíl rostlin zakořenil na médiu s kyselinou 1-naftyloctovou, nicméně tento auxin také ve zvýšené míře vyvolával tvorbu mohutného kalusu na kořenech explantátů odrůdy Jonagored. Kalus se ojediněle vytvořil i na listech a v těchto místech byl pozorován též netypický vývoj kořenů.

Jablka mají na celkové tuzemské produkci ovoce rozhodující podíl a výnosnost celého českého ovocnářského sektoru je rentabilitě produkce jablek dlouhodobě přímo úměrná. Sklizeň u tohoto druhu ovoce dosáhla podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v roce 2020 v produkčních sadech objemu 117 801 tun, a podíl na celkové produkci ovoce v roce 2020 tak činil velmi významných 83,3 %. V roce 2021 se na území České republiky nacházelo 6348 hektarů komerčních výsadeb jabloní, což představuje téměř polovinu z celkové plochy produkčních ovocných sadů. Finančně vyjádřeno, jablka z produkčních výsadeb se na tržbách ovocnářských podniků v roce 2020 podílela ze 77 %. Rovněž z hlediska produkce výsadbového materiálu je jabloň v posledních dekádách stabilně nejvýznamnějším stromovým ovocným druhem v České republice. Dokládá to 1 465 634 stromků ze školkařského sektoru v roce 2020 (Buchtová 2021).

U trvalých kultur, jakými jsou ovocné sady, dochází každoročně k významným hospodářským škodám způsobeným virovými infekcemi. Minimalizace těchto škod závisí na produkci výsadbového materiálu prostého virových patogenů. Jedním z výstupů projektu Národní agentury zemědělského výzkumu s názvem „Nové přístupy k produkci ozdravených odrůd jabloní s využitím diagnostiky NGS“ je získání výchozích rostlin pro systém certifikace u odrůd jabloně chemoterapeuticky zbavených virových a subvirových patogenů. Dílčím cílem v rámci tohoto výstupu byl výzkum technik iniciace kořenění explantátů tří vybraných odrůd jabloně: Selena, Jonagored a Šampion. Zjištěné metodické postupy by u ozdraveného materiálu po chemoterapii umožnily zajistit dostatečné množství rostlin pro převod do běžných kultivačních podmínek a do technické izolace.

Jednotlivé genotypy a odrůdy kulturně pěstované jabloně (Malus domestica Borkh.) se významně odlišují ve svých plodových i vegetativních znacích. Z genetického hlediska je to způsobeno heterogenitou tohoto druhu. Výsledky molekulárního studia genomu ukazují, že k současným kulturním odrůdám jabloně vedla řada mutací a dlouhá hybridizace mezi druhy jabloň Sieversova (Malus sieversii M. Roem) a jabloň lesní (Malus sylvestris Mill.). Některé další druhy, například jabloň drobnoplodá (Malus baccata (L.) Borkh.) a jabloň východní (Malus orientalis Uglitz.), se při vzniku dnešních kulturních jabloní v menší míře také uplatňovaly (Naibin a kol. 2017).

Vzhledem k hybridnímu charakteru současných odrůd jabloní je proto výzkum in vitro technik kořenění nutné provádět až do úrovně jednotlivých odrůd nebo genotypů.

Materiál a metody

Množení a kořenění odrůd jabloně Selena, Jonagored a Šampion v kultuře in vitro probíhalo v kultivační místnosti s teplotou 22 °C a fotoperiodou 12 hodin světlo/12 hodin tma. Osvětlení bylo zajištěno dvoubarevnými LED zdroji s vyzařovacími maximy v blízkosti vlnových délek 450 a 630 nm (graf 1). Hustota fotonového toku činila v úrovni pěstebních polic 40 μmol∙m-2∙s-1, z toho 35 μmol∙m-2∙s-1 ve fotosynteticky aktivní oblasti (SpectraPen mini, PSI s. r. o., ČR). Explantáty byly pěstovány v Erlenmeyerových baňkách s 30 mL agarového MS (Murashige & Skoog 1962) živného média s přidanou kyselinou askorbovou v množství 4 mg/l. Cukr byl dodán ve formě sacharózy (30 g/l), hodnota pH médií činila 5,7.*

Text Ing. Jiří Sedlák, Ph.D., Mgr. Matěj Semerák, VŠÚO Holovousy s. r. o.

Foto M. Semerák

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down