Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek.
Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají. Vyplývá to ze studie, o níž napsal list The Guardian.
Mezi vědci podle Marielly Herbersteinové, behaviorální ekoložky z Macquarie Universtity v australském Sydney, převládá teorie, že když se zvýší teplota, hmyz se do značné míry vyvíjí tak, že produkuje méně pigmentu melaninu, který reguluje jeho odstín, a stává se světlejším a jasnějším. Například zářivá křídla žluťáska Meadova ze severoamerických hor v průběhu času s rostoucí teplotou blednou, vyplývá ze studie z roku 2016. V období od 80. let 20. století do roku 2000 bylo stále méně pravděpodobné, že slunéčko dvojtečné bude mít křídla černá s červenými skvrnami namísto červených s černými skvrnami. Tmavých skvrn na hřbetě mandelinek také ubývá s teplejším jarem. Tento trend ale podle týmu Herbersteinové není jednoznačný. Následná studie žluťásků Meadových, která zkoumala více než 800 motýlů nasbíraných pro muzejní vzorky v letech 1953-2013, zjistila, že v některých oblastech jejich světle žlutá křídla v průběhu času ztmavla. Podle studie z roku 2018 jeden druh strašilky s postupem času, jak se oteplovalo, zezelenal a ztmavl, stejně jako jeden druh svítilek, když vědci odebírali vzorky výš v horách. Podle autorů nejnovější studie to může být způsobeno tím, že výzkumníci pracují s omezeným souborem dat a že většina z toho mála shromážděných údajů pochází z podobných studií s podobným hmyzem na podobných místech. Je to pravděpodobně také proto, že melanin nemá pouze funkci související s teplem, ale podílí se na imunologické obraně a pomáhá chránit před ultrafialovým zářením ze slunce. Barva se však také podílí na přilákání partnerů, maskování před predátory nebo kořistí a umožňuje jednomu příslušníkovi druhu snadno rozpoznat ostatní - a to vše by se mohlo zvyšováním teploty změnit. "Pokud ovlivňujeme jejich rozmnožování, máme vážný dopad na životaschopnost jejich populace," řekla Herbersteinová. "Je to prostě jedna z těch částí, na které musíme přijít," dodala. Rozluštění této hádanky by podle vědců mohlo hrát klíčovou roli při zjišťování, jak přesně by hmyz mohl být schopen přečkat klimatickou změnu.*
Zdroj: ČTK
