25.09.2005 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kde se biozelinaření stalo terapií

Ekologické zelinářství je v naší republice ojedinělým a velmi řídkým způsobem podnikání. Přesto, že poptávka po takto vypěstované zelenině existuje – především v pražské aglomeraci, pěstitelé v něm, přes ekonomický propad v konvenčním způsobu pěstování alternativu pravděpodobně nevidí. Nicméně se nám díky Svazu ekologických zemědělců ČR PRO-BIO podařilo v Čechách pěstitele objevit.

Camphill v České Kopistech není typickým zelinářským podnikem, jedná se o domov pro mentálně postižené, pro které je práce v ekologickém (biodynamickém) zahradnictví terapií. Začínající zahradnictví zde funguje druhým rokem. Do přechodného období ekologického pěstování se přihlásili již v listopadu 2003. V loňském roce přijali první klienty s postižením. Hospodaření řídí Ing. Radomil Hradil, který pracoval v několika biodynamických zahradnictvích v Německu a ve Švýcarsku od začátku devadesátých let.

Rozhodnutí pro České Kopisty
Camphilly fungují ve světě od roku 1940, dnes je jich již stovka. Původě se budovaly jako spojení ekologického respektive biodynamického zemědělství a sociální péče a tak jich většina funguje dodnes. Rozhodnutí o založení camphillu v Českých Kopistech ovlivnil podle Radomila Hradila emigrant Ing. Petr Nejtek, který se na tomto statku narodil a vyrůstal. Po roce 1989 přišel s myšlenkou na toto využití.
V komunitním domově pracují čtyři zaměstnanci v sociální sféře. Zatím se hledá míra, jak se zahradnictví podaří skloubit se sociální péčí o mentálně postižené. Zahradnictví se rozkládá na deseti hektarech půdy, z toho se k pěstování zeleniny využívá 2,5 ha, na zbytku je vysetá směska zeleného hnojení.

Zkušenosti s biodynamickým zemědělstvím
Radomil Hradil se s ním seznámil v roce 1991, v Německu v zahradnictví u Stuttgartu kde strávil tři roky. Tento podnik pěstoval na 10 ha zeleninu biodynamickým způsobem již od sedmdesátých let.
Absolventa Vysoké školy zemědělské v Brně podle jeho slov přesvědčila praxe, protože výpěstky musí na německém trhu splňovat velmi náročná vzhledová a kvalitativní kritéria. Ověřil si, že se dá tímto způsobem nejen zelenina vypěstovat, ale lze docílit i větší vitality výpěstků. Důraz na vnitřní kvalitu produktů je pro biodynamické zemědělství charakteristické. Podle slov pěstitele existují různé výzkumy a pokusy, které dokazují, že ekologické, respektive biodynamicky pěstované produkty jsou vitálnější a kvalitnější než konvenčně pěstované.
Přesto, že je složité vitální kvalitu postihnout, existuje několik metod, například posuzováním krystalů vzniklým při krystalizaci šťávy rostlin, měření bifotonů, sledování respirace a měření elektrického potenciálu rostliny.
Podle Radomila Hradila mají vědci většinou problémy s preparáty, které se používají v biodynamickém zemědělství a jsou na bázi homeopatik. Taková látka nemůže podle něj pro klasického přírodovědce už z principu fungovat.

Pěstovaný sortiment
Druhovou skladbu určuje v největší míře způsob prodeje. Vzhledem k tomu, že se pěstitelé z Českých Kopist orientovali na zavážení zeleniny do pražských do bioprodejen a konkrétním odběratelům, znamenalo to mít široký sortiment a menší množství objemu produkce. Druhým, zatím podstatným faktorem je absence závlahy, takže nemohou pěstovat saláty a košťáloviny. Z kořenové zeleniny pěstují mrkev, pastinák, červenou řepu, petržel, zkoušejí celer, listový mangold, špenát, novozélandský špenát (čtyřboč), kadeřávek a rebarboru, z plodové zeleniny rajčata, dýně ´Hokaido´ a patizony. Sortiment doplňuje cibule, hrášek, fazolky a cukrové kukuřice. Z bylin pěstují libeček,yzop, mátu, meduňku, šalvěj, dobromysl, pažitku a tymián.
Biodynamické osivo dodala německá firma Bingenheimer Saatgut AG,: fazol keříčkový ´Maja´ a ´Helios´, hrášek ´Zazrak z Kelvedonu´ mrkev ´Narome´, ´Robila´ a ´Nanteská´, mamgold ´Ženevský´, papriku ´Liebesapfel´ a ´Pusztagold´, rajčata ´Zlata kralovna´, ´Marmande´, ´Cukrovy hrozen´, ´Roma´, cuketu ´Zuboda´ aj. Okrajově se věnují biodiverzitě ve spolupraci s o. p. s., Gengel, konkrétně nekterých starých odrud kerickovych fazolí např. ´Podřípská´ a další., bobu zahradního, lupiny jedlé a černého máku. Menší množství osiva nakupovali v ekokvalitě od Sema Smržice a od Bejo Bohemia.
Ve směsce na zelené hnojení je hořčice, pohanka, peluška, proso a svazenka.

Mechanizace a ochrana
Oproti konvenčnímu způsobu zelinaření je třeba velká potřeba ruční práce – pletí a plečkování. Hospodářství zatím není dostatečně technicky vybavené, takže například orbu nebo vláčení si nechávají dělat formou služby. Důležitým pomocníkem je malotraktor.

Rentabilita
Projekt je zatím jsme ve zkušebním období, zkouší se, jestli bude životaschopný. Zahradnická činnost zatím zisk určený pro sociální sféru nevytváří, spíše pokrývá náklady na pěstování. Zajímavá je její terapeutická funkce a obohacení vlastní kuchyně. Nepřímým ekonomickým efektem této činnosti byla pomoc při získání některých grantů.
Například získali grant z nadace Heinrich Böll Stiftung, přičemž část financí byla použita na rekonstrukci a část na nákup zahradnické techniky – malotraktoru, ručního nářadí a malého skleníku.
Z hlediska uplatnění produkce je podle pěstitele z Českých Kopist zajímavá pouze Praha. Ideální cestou je nalézt si konečného spotřebitele, což se daří. Obecně platí zásada, že velkoobchodní cena ekologicky pěstovaných produktů je stejná jako maloobchodní cena konvenčně pěstované zeleniny.

Budoucnost
Podle názoru Radomila Hradila by se plocha se zeleninou mohla zvětšit na 3 – 4 ha během dvou let, vyvstává ale otázka dostatku pracovních sil. Důležité je udržet rovnováhu mezi sociální oblastí a zahradnictvím, aby se sociální oblast nestala jen přívažkem. Práce postižených v zahradnictví je spíš terapie, velkou tradici má činnost dobrovolníků od nás i ze zahraničí.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down